Útraty českých domácností rostou rychleji než jejich reálné příjmy

Publikováno: 23. 7. 2019

Nejen mzdy, ale i další typy příjmů domácností dynamizují výrazně jejich spotřebu. Ta rostla v letošním prvním čtvrtletí dokonce rychleji než jejich reálné příjmy. Budoucnosti se české domácnosti evidentně neobávají – množství peněz, které odkládají v podobě svých hrubých úspor, již v tempu růstu druhé čtvrtletí za sebou slábne (graf 1).

Vrásky na čele, které dělá některým zpomalování české ekonomiky, se rozhodně netýká sektoru domácností. I když ani ekonomika si ve skutečnosti zdaleka špatně nevede a sílu růstu českého HDP by uvítala většina evropských zemí, finanční kondice českých domácností je skutečně hodna obdivu. Už více než tři roky roste jejich spotřeba výrazně více než jak je tomu v průměru na domácnosti v Evropské unii (graf 2).

Rozeberme si vývoj v krátkodobém časovém horizontu, tj. dynamiku čtvrtletí proti čtvrtletí. To je pohled, který je při změnách hospodářského cyklu důležitější než pohled v meziročním porovnání. Může totiž lépe ukazovat zlomy v konjunkturních fázích a navozovat, co přijde. Co tedy říkají ukazatele charakterizující chování domácností v letošním prvním čtvrtletí proti posledním třem měsícům loňského roku? Jejich spotřeba dosáhla mezikvartálně třetího nejrychlejšího přírůstku za poslední čtyři roky (graf 2). V mezinárodním srovnání bylo tempo útrat českých domácností páté nejrychlejší v EU a proti průměrnému růstu za celou unii bylo více než dvojnásobné (graf 3). Reálně stoupla v letošním prvním čtvrtletí spotřeba domácností v České republice mezikvartálně o silných +3,8 %.

Co je zdrojem tak silné spotřeby? Všechny reálné peněžní i nepeněžní příjmy českých domácností byly letos v prvním čtvrtletí reálně o silných 3,1 % vyšší než v posledním čtvrtletí loňského roku (síla tohoto růstu vysvítá, když uvážíme, že meziročně činil přírůstek jen +2,8 %). Kde se vzala tato prudká dynamika?

Sledujeme-li růst všech druhů příjmů domácností (vč. zisků živnostníků, kteří jsou součástí sektoru domácností), je vidět, jak ukazuje graf 4, že nejrychleji rostou pracovní příjmy (mzdy v podobě náhrad zaměstnancům, tj. vč. zdravotního a sociálního pojištění). Za pět let, tedy proti prvnímu čtvrtletí 2014, brali lidé letos o 40 % více. Zisky živnostníků byly skoro o třetinu vyšší (+31,2 %) a přijaté sociální dávky o téměř pětinu (+18,6 %). Naopak příjmy domácností generované jejich majetkem (z největší části jde o přijaté úroky z vkladů) stouply nejméně (+7,5 %).

A srovnáme-li příjmy domácností proti prvnímu čtvrtletí 2012, tedy roku recese, byly letos mzdy dokonce o téměř polovinu vyšší (+46,6 %), příjmy živnostníků o téměř třetinu (+33,4 %), příjmy ze sociálních příspěvků a dávek o čtvrtinu (+23,4 %) a příjmy domácností zjejich  vlastnictví stouply o desetinu (+10,2 %).

Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že silná spotřeba českých domácností v trendu reálně oslabuje jen nepatrně. Jejich nominální příjmy zůstávají silné, s rostoucím trendem u zisků živnostníků a také přijímaných sociálních příspěvků a dávek, a s mírně slábnoucím trendem v případě mezd a příjmů z majetku.

Domácnosti tak výrazně přispívají k dosud velmi solidnímu růstu české ekonomiky.

Graf1 - Velikost a meziroční dynamika hrubých úspor českých domácností.jpg

 

Graf2 - Vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností v ČR a EU.jpg

 

Graf3 - Přírůstek_úbytek výdajů na konečnou spotřebu domácností v zemích EU a EU celkem.jpg

 

Graf4 - Výše všech druhů nominálních příjmů českých domácností v letech 2012-2019.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard