TZ EK: Podzimní hospodářská prognóza 2019: Evropu čeká náročná cesta

Publikováno: 7. 11. 2019

Brusel 7. listopadu 2019 - Evropská ekonomika již sedm let po sobě roste a očekává se, že růst bude pokračovat i v letech 2020 a 2021. Trhy práce jsou stále silné a nezaměstnanost dál klesá. Vnější podmínky jsou však nyní mnohem méně příznivé a panuje vysoká nejistota. To má vliv zejména na výrobní odvětví, které se zároveň potýká se strukturálními změnami. V důsledku toho zřejmě evropskou ekonomiku čeká dlouhé období pomalejšího růstu a tlumené inflace.

Podle současných prognóz se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v roce 2019 zvýší o 1,1 % a v letech 2020 a 2021 pak o 1,2 %. Ve srovnání s hospodářskou prognózou z léta 2019 (zveřejněnou v červenci) je prognóza růstu na rok 2019 o 0,1 procentního bodu nižší (očekávala se na úrovni 1,2 %) a na rok 2020 o 0,2 procentního bodu (původně 1,4 %). V EU jako celku by mělo HDP v letech 2019, 2020 i 2021 vzrůst o 1,4 %. Prognóza na rok 2020 byla ve srovnání s létem rovněž upravena směrem dolů (z 1,6 %).

Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je také odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Evropská ekonomika zatím méně příznivým externím podmínkám odolává: hospodářský růst trvá, vytváření pracovních míst si udržuje solidní tempo, máme silnou domácí poptávku. Budoucnost ale může být méně zářivá: obchodní spory, rostoucí geopolitické napětí, dlouhodobě oslabený výrobní sektor a brexit a z nich plynoucí značná nejistota. Apeluji proto na všechny státy EU s vysokým veřejným zadlužením, aby přijaly obezřetnou fiskální politiku a začaly svůj dluh snižovat. Naopak členské státy, které mají nějaký fiskální prostor, by jej teď měly využít.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl: „Všechny ekonomiky v EU by v nadcházejících dvou letech měly navzdory zhoršujícím se podmínkám dál růst. Unijní ekonomika stojí na pevných základech – po šesti letech růstu je nezaměstnanost v EU nejnižší od přelomu století a celkový deficit je pod 1 % HDP. Tím se ale nesmíme nechat ukolébat. Musíme růst podpořit a posílit odolnost Evropy a k tomu budeme potřebovat všechny politické páky.“

Růst bude závislý na odvětvích orientovaných na domácí trhy

Přetrvávající obchodní napětí mezi USA a Čínou a vysoká míra politické nejistoty, zejména v obchodní oblasti, brzdí investice, výrobu a mezinárodní obchod. Vzhledem k tomu, že růst celosvětového HDP bude zřejmě dál slabý, bude růst v Evropě záviset na výkonu odvětví, která jsou orientovaná spíše na domácí trhy. Pro tyto sektory pak bude důležitý trh práce podporující růst mezd, příznivé podmínky financování a v některých členských státech také podpůrná fiskální opatření. Hospodářská expanze by sice měla ve všech členských státech pokračovat, je však pravděpodobné, že domácí faktory samy o sobě nebudou k silnému růstu stačit.

Situace na trzích práce by měla zůstat dobrá, ale zlepšovat se bude pomaleji

Tvorba pracovních míst v celé EU se ukázala být překvapivě vytrvalá. To je částečně způsobeno tím, že hospodářský vývoj se obvykle na zaměstnanosti projeví až s určitým zpožděním, ale také tím, že pracovní místa se přesouvají do odvětví služeb. Zaměstnanost zůstává rekordně vysoká a nezaměstnanost v EU je nejnižší od začátku století. Ačkoli se vytváření nových pracovních míst pravděpodobně zpomalí, míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla nadále klesat, a to z letošních 7,6 % na 7,4 % v roce 2020 a na 7,3 % v roce 2021. Míra nezaměstnanosti v celé EU by letos měla klesnout na 6,3 % a v letech 2020 a 2021 by měla činit 6,2 %.

Inflace zůstane utlumená

Inflace v eurozóně letos zpomalila vzhledem k poklesu cen energií a k tomu, že podniky se z velké části rozhodly absorbovat náklady na vyšší mzdy v rámci svých marží a nepřenášet je na zákazníky. Inflační tlaky by v průběhu příštích dvou let měly zůstat mírné. Inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) se letos a v příštím roce odhaduje na 1,2 % a v roce 2021 by měla stoupnout na 1,3 %. V EU jako celku se inflace letos a v příštím roce předpovídá ve výši 1,5 %, v roce 2021 pak 1,7 %.

Úrovně veřejného dluhu budou již pátým rokem klesat, kdežto schodky mírně vzrostou

Veřejné finance v Evropě by měly i nadále těžit z velmi nízkých úrokových sazeb u nesplaceného dluhu. Navzdory nižšímu růstu HDP by měl celkový poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně již pátým rokem dál klesat, a to letos na 86,4 %, v roce 2020 na 85,1 % a v roce 2021 pak na 84,1 %. Totéž platí i pro celou EU, kde poměr veřejného dluhu k HDP podle předpovědi letos klesne na 80,6 %, v roce 2020 na 79,4 % a v roce 2021 na 78,4 %.

Salda veřejných financí se naopak podle očekávání mírně zhorší v důsledku nižšího růstu a poněkud volnější diskreční fiskální politiky v některých členských státech. Souhrnný schodek eurozóny, který v roce 2018 dosáhl historického minima 0,5 % HDP, se má za předpokladu nezměněné politiky letos zvýšit na 0,8 %, v roce 2020 na 0,9 % a v roce 2021 pak na 1,0 %. Celková orientace fiskální politiky eurozóny, tj. celková změna strukturálního salda rozpočtu jejích 19 členských států, by však měla zůstat víceméně neutrální. Nárůst souhrnného schodku se očekává rovněž v EU jako celku, a to z 0,7 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v letošním roce, 1,1 % v roce 2020 a 1,2 % v roce 2021.

Stále hrozí, že výhled bude spíše horší

Existuje řada rizik, která by mohla vést k tomu, že růst bude nižší, než uvádí prognóza. Mohlo by jej oslabit další zvýšení nejistoty nebo nárůst obchodního a geopolitického napětí, stejně jako výraznější zpomalení čínské ekonomiky v důsledku slabšího účinku doposud přijatých politických opatření. Mezi evropská rizika se řadí neřízený brexit a možnost, že oslabení výrobního sektoru výrazněji ovlivní odvětví orientovaná na domácí trhy.

Na druhou stranu zmírnění napětí v oblasti obchodu, silnější růst v Číně a uvolnění geopolitického napětí by mohlo růst podpořit. V rámci eurozóny by růstu napomohlo, kdyby se členské státy, které mají fiskální prostor, rozhodly pro expanzivnější fiskální politiku. Celkově však lze konstatovat, že výrazně převažují rizika, že výhled bude horší.

V případě Spojeného království byl použit čistě technický předpoklad

Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny.Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces na základě článku 50.

Souvislosti

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 21. října 2019. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace do 24. října 2019 včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Příští prognózou bude aktualizace výhledu HDP a inflace, kterou Evropská komise vydá v rámci průběžné zimní hospodářské prognózy 2020.

Další informace

Celé znění dokumentu: Podzimní hospodářská prognóza 2019

Zdroj: EK

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard