TZ EK: Podle standardního Eurobarometru z jara 2019 vnímají Evropané stav Evropské unie nejoptimističtěji za posledních pět let

Publikováno: 5. 8. 2019

Brusel 5. srpna 2019 - Vnímání Evropské unie – ať už jde o hospodářství, či stav demokracie – se mezi občany výrazně zlepšilo. Vyplývá to z dnes zveřejněného nového průzkumu Eurobarometr. Jde o nejlepší výsledky od průzkumu Eurobarometr z června 2014, který se uskutečnil ještě před nástupem Junckerovy komise do úřadu.

Nynější standardní průzkum Eurobarometr probíhal po volbách do Evropského parlamentu v období od 7. června do 1. července 2019 ve všech 28 zemích EU a pěti kandidátských zemích. Mezi hlavní zjištění patří jednak rekordně vysoká podpora eura, jednak změna klimatu, jež je nyní po imigraci druhým největším zdrojem obav na úrovni EU.

 

1. Důvěra a optimismus ohledně budoucnosti jsou na nejvyšší úrovni od roku 2014

Důvěra v EU je na nejvyšší úrovni od roku 2014 a zůstává vyšší než důvěra v národní vlády a parlamenty. Důvěra v EU se zvýšila ve 20 členských státech, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Litvě (72 %), Dánsku (68 %) a Estonsku (60 %). Více než polovina respondentů „spíše důvěřuje“ EU také v Lucembursku (59 %), Finsku (58 %), Portugalsku (57 %), na Maltě a ve Švédsku (56 %), v Bulharsku a Maďarsku (55 %), v Irsku, Polsku, Nizozemsku a na Kypru (54 %), v Rumunsku a Rakousku (52 %) a v Lotyšsku a Belgii (51 %).

Od posledního standardního průzkumu Eurobarometr z podzimu 2018 se podíl respondentů (45 %), kteří vnímají EU pozitivně, zvýšil v 23 členských státech; nejvíce to bylo na Kypru (47 %, +11), v Maďarsku (52 %, +9), Řecku (33 %, +8), Rumunsku (60 %, +8) a v Portugalsku (60 %, +7). Od podzimu 2018 byl u tohoto ukazatele zaznamenán nárůst o dva procentní body (a o 10 procentních bodů od jara 2014) a jeho hodnota tak dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 10 let. Neutrální pohled na EU má 37 % respondentů (+1 ve srovnání s podzimem 2018). Negativně pak vnímá EU méně než pětina respondentů (17 %, –3), což je nejnižší výsledek za 10 let.

Většina Evropanů vidí budoucnost EU optimisticky (61 %, +3 procentní body), zatímco pouze 34 % (–3) je v tomto ohledu pesimistická. Optimismus je nejvyšší v Irsku (85 %), Dánsku (79 %), Litvě (76 %) a Polsku (74 %). Na druhém konci žebříčku byl poněkud menší optimismus zaznamenán ve Spojeném království (47 % oproti 46 %) a ve Francii (50 % oproti 45 %).

55 % Evropanů je spokojeno se způsobem fungování demokracie v EU, což je nejvyšší výsledek od podzimu 2004 (+5 procentních bodů od podzimu 2018 a +11 procentních bodů od jara 2014). Podíl „nespokojených“ se snížil o pět procentních bodů na 36 %.

Většina Evropanů souhlasí s tím, že „jejich hlas má v EU váhu“. Průměr EU-28 dosahuje 56 % (+7 procentních bodů od podzimu 2018, +11 od jara 2018 a +14 od jara 2014), přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Švédsku (86 %), Dánsku (81 %) a Nizozemsku (76 %).

 

2. Rekordně vysoká podpora eura 

Podpora hospodářské a měnové unie a eura dosáhla rekordní výše. Ve prospěch jednotné měny EU se v eurozóně vyjádřily více než tři čtvrtiny respondentů (76 %, +1 procentní bod, +9 od jara 2014).V EU jako celku zůstává podpora eura stabilní na 62 %.

Převažuje pozitivní vnímání stavu národních ekonomik (podle 49 % respondentů je tento stav dobrý, podle 47 % špatný). Většina respondentů v 17 členských státech EU (16 na podzim 2018) uvádí, že stav národní ekonomiky je dobrý.Tento ukazatel je nejvyšší v Lucembursku (94 %), Dánsku (91 %) a Nizozemsku (90 %). Nejnižší podíl pozitivního hodnocení byl zaznamenán v Řecku (7 %), Chorvatsku a Bulharsku (20 %), v Itálii (22 %), ve Španělsku (26 %) a ve Francii (29 %).

 

3. Za hlavní úspěchy EU jsou považovány občanství EU a volný pohyb

Ve všech 28 členských státech se více než polovina respondentů cítí být občany EU: v Unii jako celku to takto vnímá 73 % respondentů (+2 procentní body od podzimu 2018), přičemž na vnitrostátní úrovni se tento podíl pohybuje od 93 % v Lucembursku přes 88 % v Německu a 87 % ve Španělsku až po 57 % v Řecku a Itálii a 52 % v Bulharsku.

Velká většina také podporuje „volný pohyb občanů EU, kteří mohou žít, pracovat, studovat a podnikat kdekoli v EU“ (81 %, –2 procentní body od podzimu 2018). V jednotlivých členských státech sdílí tento názor více než dvě třetiny respondentů: od Litvy (94 %) až po Itálii a Spojené království (68 %).

 

4. Největší obavy na unijní i vnitrostátní úrovni: do popředí se dostává změna klimatu a životní prostředí

Největším problémem na úrovni EU zůstává i přes výrazný pokles (–6 procentních bodů od podzimu roku 2018) imigrace (vyjádřilo se tak 34 % respondentů). Změna klimatu, jež byla na podzim roku 2018 na pátém místě, je nyní po výrazném nárůstu (+6 od podzimu 2018) druhým nejvýznamnějším zdrojem obav. U tří dalších problematických bodů je výsledek totožný: hospodářská situace (18 %, beze změny), stav veřejných financí členských států (18 %, –1) a terorismus (18 %, –2). Následuje životní prostředí, jež je hlavním zdrojem obav pro 13 % respondentů a které zaznamenalo nárůst o čtyři procentní body.

Nezaměstnanost, jež na úrovni EU zaujímá sedmou pozici (12 %), zůstává hlavním problémem na vnitrostátní úrovni (21 %, –2 procentní body). Stejného výsledku dosáhly i rostoucí ceny, inflace a životní náklady (21 %, beze změny) a zdravotnictví a sociální zabezpečení (21 %, +1). Po výrazném nárůstu těsně následují otázky týkající se životního prostředí, klimatu a energetiky (20 %, +6). Imigrace (největší problém pro 17 % respondentů, –4 procentní body od podzimu roku 2018 a –19 procentních bodů od podzimu roku 2015) vypadla z první trojky hlavních obav na vnitrostátní úrovni poprvé od jara 2014. Na šestém místě je hospodářská situace (16 %, +1).

 

Souvislosti

„Standardní Eurobarometr z jara 2019“ (EB 91) byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů mezi 7. červnem a 1. červencem 2019 ve 28 členských státech EU a v kandidátských zemích [1] . V členských státech EU-28 se ve dnech 7. až 25. června 2019 uskutečnilo 27 464 rozhovorů.

 

Další informace

Standardní průzkum Eurobarometr 91

http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/standard/surveyky/2253

 

[1] Celkem 28 členských států Evropské unie, pět kandidátských zemí (Severní Makedonie, Turecko, Černá Hora, Srbsko a Albánie) a společenství kyperských Turků v části země, která není kontrolována vládou Kyperské republiky.

Zdroj: EK

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard