TZ EK: Komise vydává nový Monitor kulturních a kreativních měst 2019

Publikováno: 8. 10. 2019

Brusel 8. října 2019 - Evropská komise dnes zveřejnila druhé vydání svého Monitoru kulturních a kreativních měst. Jedná se o nástroj, jehož cílem je porovnat a posílit tvůrčí a kulturní potenciál evropských měst a má zásadní vliv na podporu hospodářského růstu a sociální soudržnost. Po úspěchu prvního vydání v roce 2017 přináší to letošní aktualizovaný portrét kulturního a kreativního bohatství. Bylo do něj zařazeno 190 měst ze 30 zemí, včetně Norska a Švýcarska. Monitor sestavilo Společné výzkumné středisko – útvar Komise pro vědu a znalosti. Jeho součástí je i zdokonalený on-line nástroj, který umožňuje městům přidávat své vlastní údaje v zájmu většího záběru a podrobnějšího srovnávání. 

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport odpovědný za Společné výzkumné středisko, k tomu uvedl: „První vydání Monitoru kulturních a kreativních měst zaznamenalo velký úspěch. Městům v celé Evropě umožnilo lépe využívat kulturní statky, a podpořit tím jejich rozvoj. Jsem přesvědčen, že druhé, rozšířené vydání bude pro městské orgány, kulturní a tvůrčí odvětví i samotné občany stejně užitečné. Monitor je vynikajícím příkladem toho, jak může Společné výzkumné středisko přispět tvůrcům politik a pomoci zlepšovat kvalitu života občanů prostřednictvím konkrétních nástrojů založených na poznatcích.“ 

 

Klíčové poznatky z druhého vydání:

·Paříž (Francie), Kodaň (Dánsko), Florencie (Itálie) a Lund (Švédsko) zaujímají v příslušných skupinách obyvatelstva nejvyšší místo, přičemž Lund je oproti vydání z roku 2017 mezi ostatními městy „nováčkem“.

·Zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích rostla zejména ve městech na severu a východě Evropy, s průměrným ročním nárůstem přibližně o 12 % v Budapešti (Maďarsko), Tallinnu (Estonsko), Vilniusu (Litva), Krakově a Vratislavi (Polsko) a Tartu (Estonsko).

·Výsledky makroregionálních strategií ukazují, že nejlépe si vede severní Evropa. Západní Evropa je v čele „kulturní dynamiky“, po ní těsně následují severní a jižní Evropa. Západní Evropa je rovněž nejúspěšnější v „kreativní ekonomice“ a dohání ji severní Evropa. Nejlepší dynamiku tvorby pracovních míst vykazovala v průměru severoevropská a východoevropská města.

·V analyzovaném vzorku měst se kulturní akce odehrávají zpravidla 30 minut pěší chůze (nebo pouze 5 minut jízdy na kole) od místa, kde Evropané žijí, a jsou velmi dobře přístupné veřejnou dopravou.

·Budoucí fondy politiky soudržnosti EU by mohly dále podpořit socioekonomickou konvergenci a územní soudržnost tím, že se zaměří na kreativní pracovní místa a inovace, dopravní spojení a správu – oblasti, kde přetrvávají největší rozdíly.

·Nejlepší kulturní a kreativní města více prosperují: existuje pozitivní a významná spojitost mezi hodnotami indexu kulturních a kreativních měst a výší příjmů měst.

První vydání Monitoru kulturních a kreativních měst inspirovalo orgány místní správy v celé Evropě. Například Madridu pomohly informace obsažené v monitoru zjistit, na která kulturní a tvůrčí aktiva (památky, muzea, kina, divadla a umělecké galerie) se má tato španělská metropole zaměřit ve své strategii budování značky, aby si vylepšila pořadí v mezinárodním hodnocení. Výsledkem bylo zveřejnění nového letáku „Madrid – fakta a čísla 2018“ propagujícího bohatou kulturní činnost tohoto města. Maďarskému Győru zase monitor pomohl analyzovat budoucí investiční potřeby a poskytl mu poznatky, které podpořily rozhodnutí města přijmout strategii pro kulturní a kreativní ekonomiku. Ve strategii jsou stanovena hlavní opatření, která se budou realizovat, např. kreativní prostor pro umělce a projekt inkubačního centra. Švédské město Umeå využilo nástroj ke zvýšení povědomí místních partnerů o tom, jakou úlohu hrají investice do kultury při podpoře udržitelného růstu. 

 

Souvislosti

Monitor kulturních a kreativních měst, poprvé vydaný v červenci 2017, využívá kvantitativní a kvalitativní data pro měření kulturního a tvůrčího potenciálu měst. Kvantitativní informace monitoru jsou zachyceny v 29 jednotlivých ukazatelích týkajících se devíti dimenzí politiky, které odrážejí tři hlavní aspekty kulturní a socioekonomické životaschopnosti města:

·„Kulturní dynamika“ měří kulturní život města z hlediska kulturní infrastruktury a účasti na kultuře.

·„Kreativní ekonomika“ zachycuje, do jaké míry kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k ekonomice města z hlediska zaměstnanosti a inovací.

·„Příznivost prostředí“ definuje hmotná a nehmotná aktiva, která městům pomáhají přilákat tvůrčí talenty a stimulují zapojení do kultury.

Nové prvky ve vydání z roku 2019:

·Bylo doplněno 22 evropských měst ze 14 členských států; celkem jich je nyní 190.

·Byly použity nové zdroje webových dat (OpenStreetMap), aby bylo možno lépe porozumět kulturní dynamice Evropy.

·Nová zjištění z prostorové analýzy míst, kde se kulturní akce odehrávají, pomáhají zaostřit výzkum na hledisko sociálního začleňování, a nejen na ekonomickou prosperitu.

Monitor podporuje politiku EU v oblasti kultury: byl základem pro posouzení hospodářského dopadu u „Nové evropské agendy pro kulturu“ z roku 2018 a je jedním z opatření, jež jsou součástí „evropského akčního rámce pro kulturní dědictví“, které má pomoci zajistit, aby měl Evropský rok kulturního dědictví 2018 trvalý dopad.

Monitor by měl být aktualizován každé dva roky. 

 

Další informace

Internetová stránka Monitoru kulturních a kreativních měst (včetně úplné zprávy, interaktivního on-line nástroje, informačních přehledů a infografiky)

Zpráva

Zdroj: EK

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard