Trh práce: Rozpínavost českého trhu práce výrazně oslabuje. Meziročně přibylo jen šest tisíc pracovníků

Publikováno: 2. 12. 2019

Intenzita celkové zaměstnanosti se prudce zmenšuje, jak jsme již zmínili v předchozím komentáři k trhu práce podle měsíčních dat. I čtvrtletní šetření potvrzuje, že počet lidí, kteří pracují jako zaměstnanci nebo podnikají se zaměstnanci či bez nich, stoupl v ČR letos ve třetím čtvrtletí meziročně jen o 6,4 tis. osob, což představovalo přírůstek o 0,1 %. 

V jakých oblastech přibývali i ubývali zaměstnaní? Jaký věk lidi favorizoval či naopak diskriminoval lidi jako zájemce o práci? Zůstává stále sektor služeb rezervoárem nejvíce absorbující nové pracovníky? Jak si stojíme v míře zaměstnanosti v rámci EU? Zkusme odpovědět podle posledních výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ČSÚ.

Přírůstek počtu zaměstnaných v české ekonomice (graf 1) byl letos v období od července do září nejslabší ze všech třetích čtvrtletí od roku 2011 - tehdy vlivem ekonomické krize doznívající na trhu práce zaměstnaných meziročně ubylo (graf 2). Aktuálně se na nízkém meziročním růstu zaměstnanosti letos ve třetím čtvrtletí podíleli více muži (+4,1 tis.) než ženy (+2,3 tis.).

Zaměstnanost v ČR však zůstává stále velmi vysoká (5 307,8 tisíc lidí). Pracuje 75 % lidí ve věku 15-64 let, což je čtvrtý nejvyšší podíl po Nizozemí, Švédsku a Německu (v EU prům. 69,4 %). Mírně nadprůměrná je i ženská zaměstnanost s 67,8 % (v EU 64,3 %), s níž je ČR ale až na 14. místě. Čeští muži jsou naopak evropskou špičku (graf 3). S 82 % jsou druzí po Nizozemí (EU 74,5 %). Tento vysoký poměr má původ ve struktuře české ekonomiky s výrazným zastoupením zpracovatelského průmyslu.

Sektor služeb zůstal hlavní podle počtu míst, v nichž lidé našli práci. Proti loňsku jich zde ve třetím čtvrtletí přibylo 17,2 tisíc, hlavně ve zdravotnictví a sociálních službách, ale i v ubytovacích a stravovacích službách. V průmyslu a stavebnictví zůstala zaměstnanost stejná, v prvovýrobě – podle přetrvávajícího trendu – lidí ubylo (-10,7 tisíc).

Podnikatelé a zaměstnanci – kdo přírůstky na trhu práce redukuje? Nikoli pracovníci se statutem zaměstnanců (+11,4 tis osob y/y, tj. +0,3 %), jako spíš pokles počtu podnikatelů se zaměstnanci (-8,5 tis., tj. -4,8 % y/y) a velmi slabý přírůstek počtu podnikatelů bez zaměstnanců (+1,7 tis. osob). Může to značit počínající problémy v segmentu podnikání.  

Kromě pozitivních aspektů českého trhu práce v mezinárodním srovnání, tj. vysoké zaměstnanosti, jsou tu aspekty negativní. I přes zlepšování v poslední dekádě se v ČR stále relativně málo uplatňují částečné pracovní úvazky. Jen 6,3 % lidí u nás nepracuje v hlavním zaměstnání na plnou pracovní dobu, zatímco např. v Nizozemí je to celá polovina (!).

Zajímavá je i struktura zaměstnanosti podle počtu zaměstnání: lidí se dvěma či více zaměstnáními je v ČR více (136 tisíc) než těch, kteří práci nemají (115 tisíc). Lapidárně lze říci, že kdo chce pracovat, má práce nad hlavu, kdo nechce pracovat, je nezaměstnaný. Ale tak prosté to není. Může se tím projevovat i strukturální nesoulad trhu práce (známý nedostatek dělníků a řemeslníků na jedné straně, na druhé pak horší uplatnění na trhu např. pro lidi z humanitních oborů).V každém případě je však v ČR podíl lidí se dvěma či více zaměstnáními (2,6 %) podstatně nižší než v průměru za EU se 4 % (např. ve Švédsku je to 8 %). U nás jde spíš pro přivýdělky k hlavnímu zaměstnání, v němž mají lidé statut zaměstnance a v druhém zaměstnání jsou podnikateli.

Nástup generace tzv. „Husákových dětí“ do silného produktivního věku, tj. nad 40 let, znamená i růst počtu zaměstnaných v této věkové kategorii (v 3q2019 +63 tis.). Jen lidé ve věku 45-49 „přidali“ tomuto přírůstku +46,9 tis. osob, tj. plné tři čtvrtiny. Demografické trendy tak ovlivňují český trh práce výrazně – nástup do zaměstnání se prodlužuje delší přípravou na povolání, naopak prodlužující se věk odchodu do penze „ponechává“ na trhu práce lidi ve věku 55+ (v 3q2019 +25,8 tis.). Prostá aritmetika nám dá odpověď na otázku, proč byl celkový přírůstek zaměstnanosti v ČR ve třetím čtvrtletí tak nízký, když ve zmíněných věkových kategoriích rozhodně zanedbatelný nebyl. Ztratilo totiž zároveň práci v úhrnu 60,9 tis. zaměstnaných ve věku do 60. let.  

Shrňme tedy, že přírůstky zaměstnanosti v ČR se snižují ze svého vrcholu ve 3q2016 (graf 1). Zároveň je stále mělčí úbytek počtu nezaměstnaných ze čtvrtinových poklesů ve 4q2017 (graf 2). Český trh práce tak spěje k určitému „normálu“. Zpomalující ekonomika bude tento trend umocňovat.

 

Graf1 - Přírůstek celkové zaměstnanosti v ČR ve třetích čtvrtletních let v období 2007-2013.png

 

Graf2 - Dlouhodobý vávoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR.png

 

Graf3 - Zaměstanost mužů v % mužské populace ve věku 15-64 let.png

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard