Trh práce: Ekonomika se přehřívá

Publikováno: 5. 2. 2018

Nejen aktuální výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za loňské poslední čtvrtletí, ale i pravidelná měsíční data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti dokládala neustále se zvětšující napětí na českém trhu práce. To je mimo jiné patrné i ze scvrkávajících se počtů dlouhodobě nezaměstnaných či z úbytku počtů podnikatelů bez zaměstnanců, kteří zřejmě raději využívají možnosti zaměstnaneckého poměru.

Z celkového počtu lidí ve věku 15-64 pracovaly v ČR v posledním měsíci loňského roku téměř tři čtvrtiny (74,4 %), z toho mužů přes čtyři pětiny (81,7 %). Míra zaměstnanosti žen byla nižší, pracovaly zhruba dvě třetiny žen této věkové kategorie (66,9 %). Nikdy v novodobé historii České republiky nebyla participace na trhu práce vyšší (graf 1).

Rezervoárem pro rostoucí míru zaměstnanosti obecně jsou demografické vlivy a nezaměstnaní lidé (graf 2). Rostoucí zaměstnanost je proto logicky spojena s klesající nezaměstnaností, která je aktuálně rovněž historicky nejnižší – v prosinci klesla obecná míra nezaměstnanosti v sezónním očištění na 2,4 % pracovní síly (graf 3), Vývoj na českém trhu práce charakterizuje i snižování počtu tzv. ekonomicky neaktivních, tj. těch, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, přičemž však uvádějí, že by chtěli pracovat).

Rostoucí ekonomika vstřebává i dlouhodobě nezaměstnané, a to v extrémních počtech. Za pouhých sedm čtvrtletí klesly jejich počty o sto tisíc osob, tj. ze 145 tisíc nezaměstnaných déle než jeden rok v datech z počátku roku 2015 na aktuálních 40,5 tisíc v loňském posledním čtvrtletí. Velmi napjatý trh práce v České republice se tak podle (VŠPS) projevuje i v jiných důležitých atributech, než je vývoj pouhého procenta zaměstnaných či procenta nezaměstnaných osob. Mimo jiné i v tom, že poměr mezi počty zaměstnanců a počty osob samostatně výdělečně činných pokračuje ve vychylování ve prospěch zaměstnanců. Podnikatelů bez zaměstnanců totiž v posledním loňském čtvrtletí ubylo meziročně 11,7 tisíc, zaměstnanců přibylo o 91,3 tisíc. Jde o jev, který je pro českou ekonomiku typický dlouhodobě, mimo jiné i jako důsledek tzv. švarc-systému.

A jak vypadá v užším pohledu na věc evropské srovnání? V ČR je nejméně dlouhodobě nezaměstnaných v poměru k aktivní populaci. I pokud jde o jejich podíl na celkové obecné míře nezaměstnanosti je pozice ČR velmi dobrá zejména díky vývoji v předloňském a loňském roce.

Jestliže počty dlouhodobě nezaměstnaných se podílejí na celkové míře nezaměstnanosti v EU 28 z téměř poloviny a v posledních dvou letech tento podíl klesá prakticky neznatelně (ze 46 % v prvním čtvrtletí 2016 na 44,7 % ve třetím čtvrtletí 2017), Česká republika zaznamenala dramatický pozitivní posun (graf 4). Úbytek dlouhodobě nezaměstnaných, a tedy schopnost české ekonomiky vstřebat tento potenciál, vedl ke zlepšení během srovnatelného období z 45,8 % celkově nezaměstnaných v prvních třech měsících 2016 na 32,9 % v loňském třetím čtvrtletí (!). Přitom ještě ve druhé polovině roku 2015 bylo v ČR dlouhodobě nezaměstnaných ve zmíněné relaci více než v EU 28 (48,5 % proti unijním 47,8 %). Impozantní zlepšení v této sféře tak lze připsat silně dynamizovanému ekonomickému rozvoji v ČR. O unijní rekord však nejde – ještě nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce má sever Evropy (Norsko, Finsko, Dánsko a zejména Švédsko, kde je jich pouhých 19 %), na opačném pólu pak figuruje Itálie s podíly 58,4 %, Slovensko s 61,7 % a hlavně Řecko, kde plné tři čtvrtiny lidí bez práce představují dlouhodobě nezaměstnaní.

Celkově lze hodnotit vývoj na českém trhu práce jako limit ekonomického růstu. Ostatně je již dlouhé měsíce takto uváděn v odpovědích respondentů konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Zatímco dříve to byl především strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle – který nadále přetrvává –, nyní přibyl i kvantitativní aspekt, indikující přehřívání české ekonomiky.

Graf 1: Míra zaměstnanosti ve věkové kategorii 15-64 let (počty zaměstnaných v % z celkové počtu osob této věkové kategorie)

Graf 1- Mira zamestnanosti ve vekove kategorii 15-64 let.png

Pramen: ČSÚ

 

Graf 2: Počty nezaměstnaných (osoby)

Graf 2- Pocty nezamestnanych.png

Pramen: ČSÚ

 

Graf 3: Obecná míra nezaměstnanosti (v %)

Graf 3- Obecna mira nezamestnanosti.png 

Pramen: ČSÚ

 

Graf 4: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných (nad 1 rok) k celkovém počtu nezaměstnaných osob v ČR a EU 28 (v %)

 Graf 4_Podil poctu dlouhodobe nezamestnanych.jpg

Pramen: Eurostat

 

Graf 5: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných (nad 1 rok) k počtům ekonomicky aktivních (v %)

Graf 5- Podil poctu dlouhodobe nezamestnanych k poctum ekonomicky aktivnich.png

Pramen: Eurostat

Zdroj: SOCR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV