Spotřebitelské ceny: Růst cen potravin zrychlil dvojnásobně a navýšil úhrnnou inflaci nad číslo tolerované Českou národní bankou.

Publikováno: 11. 12. 2019

Silná poprávka domácností dokázala v listopadu pokořit rozšířený inflační cíl ČNB a posunout inflaci na sedmileté maximum. Mohou za to hlavně drahé potraviny.

Jen benzín a nafta, oblečení a služby mobilních operátorů stlačovaly v listopadu v ČR svými poklesy cen meziroční inflaci směrem níž. Dezinflačně pak působily ceny alkoholu a výdajů na zdraví, stejná zůstala inflace v ubytovacích a stravovacích službách a v cenách za vzdělávání. U ostatních položek spotřeby českých domácností zdražování zesílilo – u cen potravin dvojnásobně. Vysoká potravinová inflace je ale vidět v celém regionu střední Evropy (důvody této skutečnosti rozebereme v komentáři v souvislosti se šetřením prosincových cen potravin, které ČSÚ zveřejní počátkem příštího týdne). Potravinová inflace v ČR je však stále silnější, než je tomu v EU a zejména v eurozóně (graf 2).

Jak indikovalo šetření ČSÚ na zúženém vzorku vybraných potravin v měsíci listopadu, potravinová inflace vystřelila vzhůru – její tempo se proti říjnu téměř zdvojnásobilo. Ceny potravin totiž stouply meziročně o 5,4 % (po +2,8 % y/y v říjnu) a měly hlavní vliv na skutečnost, že spotřebitelské ceny v ČR vzrostly v úhrnu o 3,1 % (proti +2,7 % v říjnu), jak je vidět z grafu 1.

Kdyby potraviny nezdražily v uvedeném rozsahu, činil by růst spotřebitelských cen v listopadu v ČR jen +2,7 % y/y. Klíčový vliv cen potravin na úhrnnou listopadovou inflaci je vidět i z toho, že kromě nich zrychlilo tempo růstu spotřebitelských cen už jen u čtyřech dalších položek spotřebního koše českých domácností, a to těch s relativně nízkou váhou v jejich spotřebě. Výjimkou byla dynamika cen za bydlení, vodu a energie (+5 % y/y).

Skutečnost, že ceny potravin výrazně stouply, byla ovlivněna částečně i cenami jejich dovozů. Přestože celkově „dovážíme deflaci“, ceny importovaných potravin narůstají a patří mezi tři nejvíce inflační položky dovozů do ČR (v říjnu stouply meziročně o 3 % po +3,4 % v září). Ceny celkových dovozů do ČR přitom klesly o 1,9 % y/y (především vlivem prudkého poklesu cen dovážené ropy a plynu).

Výrazně přidalo české listopadové inflaci i sezónní zboží (tj. ovoce, zelenina a ryby). Nebýt jeho zdražení (o 12,1 % y/y (!!)), činil by růst spotřebitelských +2,8 %, nikoli tedy +3,1 % y/y. Skok v cenách „zdravé výživy“ byl v těchto položkách skutečně výrazný – ovoce bylo meziročně dražší o 16,2 % (v říjnu o 5,3 %), zelenina o 11,8 % (v říjnu jen o 2,5 % y/y). Naopak spokojenější mohli být pijáci alkoholu a kuřáci – jejich požitky zdražily v listopadu méně (např. tvrdý alkohol o 2,2 % proti říjnovým +4,1 % y/y).

Co aktuální data znamenají? Listopadová inflace převýšila o desetinu procentního bodu horní hranici tzv. tolerančního pásma ČNB. Okolo tří procent bude pravděpodobně lavírovat i v dalších měsících. Snad až výraznější zpomalení výkonnosti české ekonomiky by přes slabší poptávku domácností mohlo růst spotřebitelských cen přibrzdit. K tomu ale v nejbližších měsících nedojde.

Graf1 - Spotřebitelská inflace v ČR celkem a vývoj cen potravin a nealko nápojů od roku 2011 do listopadu 2019 .jpg

 

Graf2 - Potravinová inflace podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v ČR, EU a eurozóně od roku 2017 do listopadu 2019.jpg

 

Graf3 - Vývoj spotřebitelských cen základních položek spotřeby a inflace v ČR  celkem v roce 2019.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard