Spotřebitelské ceny: Inflace zrychluje již čtvrtý měsíc v řadě.

Publikováno: 11. 7. 2018

Importovaná deflace slábne, ceny průmyslových výrobců v ČR opět rostou. I nabídka tedy ovlivňuje růst cen na pultech obchodů – jejich dynamika byla letos v červnu nejvyšší od loňského října. V trendu je letošní růst inflace podobný jako v EU, dlouhodobě pak výrazně nižší než v zemích skupiny G20. 

Letošní nejmírnější meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny v ČR v měsíci březnu – od té doby inflace zrychluje. V červnu stálo zboží a služby v úhrnu oproti květnu o 0,4 % více, což dynamizovalo meziroční spotřebitelskou inflaci na +2,6 % y/y (graf 1). Téměř dvě třetiny červnového meziměsíčního růstu cen obstarala jádrová inflace. 

Jak lze číst vývoj spotřebitelských cen v ČR v kontextu celého cenového řetězce? Propad cen dovozu se již druhý měsíc v řadě neprohlubuje (graf 2), podle posledních dat za duben se jejich pokles zmírnil. Tento trend bude zřejmě potvrzen i květnovými daty o cenách v zahraničním obchodu, která ČSÚ zveřejní ve druhé polovině měsíce. Do tohoto období spadá totiž růst cen ropy na světových trzích. Navíc zmírňování importované deflace ovlivnilo zřejmě i skok cen průmyslových výrobců v měsíci květnu (na +1,5 % y/y z březnové a dubnové stagnace). Do cen na pultech obchodů se mohl tento vývoj promítnout v červnu, kdy meziroční spotřebitelská inflace stoupla z květnových +2,2 % y/y a dubnových 1,9 % y/y. Vývoj v cenovém řetězci v  loňském a letošním roce je dobře vidět v grafu 2. Přestože ceny dovozů do ČR i ceny průmyslových výrobců jsou do značné míry ovlivňovány světovými cenami ropy a obchodníci mohou dopady jejich pohybů tlumit, lze předpokládat, že současné cenové tlaky z nabídkové strany mohou v maloobchodě jen zesilovat velké tlaky ze strany poptávky spotřebitelů, která je silná a na růst spotřebitelské inflace má rozhodující vliv.

A aktuální data za měsíc červen v podrobnější struktuře? Položky, u nichž bylo tempo růstu spotřebitelských cen v ČR nižší než průměr představovaly váhově jen asi pětinu spotřebního koše českých domácností –  všechny ostatní, tj. z pohledu spotřeby významnější položky, zdražily víc než o kolik stoupla v červnu celková spotřebitelská inflace. To působí negativně na rodinné rozpočty zejména nížepříjmových domácností, ale silný růst mezd tyto nepříznivé tlaky zmírňuje. Lze na to soudit z toho, že v prvním čtvrtletí nejenže v ČR rostla velmi silně nominální mzda s +8,6 % y/y (!) i mzda reálná s +6,6 % y/y, ale nebývale stoupla i mzda mediánová, která je blíže hodnocení podle sociálních skupin (+8,3 % y/y, u žen dokonce +9,1 % y/y, ale ty berou i tak o zhruba tři tisíce korun méně než muži). Poptávka je tedy pro růst inflace České republice loni i letos faktorem rozhodujícím.

Z dvanácti položek spotřeby rostly ceny v červnu u sedmi rychleji než průměr – dvojnásobně ve srovnání s květnovou meziroční dynamikou stouply ceny u čerpacích stanic (+10,5 % y/y, což zvýšilo ceny v dopravě o 4,6 % y/y), nadprůměrně zdražilo sezónní zboží (+6,9 % y/y) i výdaje za zdraví (+3,7 % y/y). Dále pak ceny v hotelech a restauracích (+3,6 % y/y s tempem stejným již několik měsíců), nákupy alkoholu a cigaret (+3,5 % y/y) a nadprůměrně zdražilo i bydlení a ostatní zboží a služby (shodně +2,8 % y/y). 

Potraviny v červnu opět zdražily, ale zrychlení nebylo příliš výrazné  (+2,7 % y/y z květnových +2,4 % y/y). I tak ale zvýšily inflaci o půl  procentního bodu, což spolu s růstem cen za bydlení a energie a cen v dopravě tvořilo dvě třetiny meziročního cenového růstu v ČR – připočteme-li ještě zdražení alkoholu a cigaret, pak dokonce plné tři čtvrtiny.

Vymyká se vývoj spotřebitelských cen v ČR vývoji v Evropě? Není tomu tak (graf 3). I v EU a eurozóně inflace počínaje březnem letos v trendu zrychluje vlivem nestabilního trhu s ropou a zejména zesílené poptávky domácností dané příznivým vývojem evropské ekonomiky. Při srovnání se skupinou zemí tzv. G20 (graf 4) je evropská inflace i inflace v ČR dlouhodobě příznivá – oproti roku 2010 byly (podle posledních srovnatelných dat) letos v dubnu ceny v ČR výš o 12,9 % a v EU o 11,9 %, což je zhruba srovnatelné s inflací v USA nebo Kanadě. Kontrastuje to však s osmiletým přírůstkem cen v Turecku (+92,1 %), v Ruské federaci (+72,6 %), Indii (63,7 %), Brazílii (59,3 %), JAR (+51,5 %) nebo v Indonésii (+49,8 %). Evropský ekonomický růst je tak podle těchto dat nízkoinflační, i když v uvedeném období výrazně nižší než v některých zmíněných emerging markets.

Snímek obrazovky 2018-07-11 v 22.37.28.png

Snímek obrazovky 2018-07-11 v 22.37.38.png

Snímek obrazovky 2018-07-11 v 22.38.01.png

Snímek obrazovky 2018-07-11 v 22.38.06.png

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV