Spotřebitelské ceny: Inflace v září zvolnila svůj růst

Publikováno: 10. 10. 2019

Růst cen v České republice zpomalil v září téměř ve všech položkách nákladů domácností s výjimkou výdajů na zdraví, vzdělávání, dopravu a stravování. U výdajů s největší váhou ve spotřebitelském koši českých domácností rostly ceny meziročně mírněji, než tomu bylo v srpnu – především u potravin a nákladů na bydlení. I tak byla však zářijová inflace v ČR trojnásobná ve srovnání s růstem spotřebitelských cen v eurozóně – český HICP však narozdíl od ní neklesá.

Spotřebitelská inflace podle indexu spotřebitelských cen byla v ČR v září +0,6 % nižší než v srpnu a meziročně dosáhla hodnoty +2,7 % y/y. Bylo to sice méně, než kolik ukazoval srpnový údaj (+2,9 % y/y), ovšem ve srovnání s bleskovým odhadem harmonizovaného indexu spotřebitelských cen pro měsíc září ve výši +0,9 % je česká inflace trojnásobná.

Spotřebitele jistě potěšilo, že významně zvolnil růst cen potravin (na +2,5 % y/y z +3,9 % v srpnu a červencovým +4,1 % y/y). Směrem níž zamířila spotřebitelská inflace také u nákladů na bydlení a energie (+5 % y/y ze srpnových +5,2 % a červencových +5,5 % y/y). Tyto dvě základní položky životních potřeb tvoří dohromady téměř polovinu (44 %) všech výdajů českých domácností, takže z tohoto pohledu spotřebitelé zpomalení inflace museli uvítat.

Na svých meziročních přírůstcích ubraly i ceny alkoholu a cigaret, stejně jako ceny za kulturu. Hlubší byl i pokles cen oděvů a obuvi, stejně jako v případě telekomunikačních služeb. Zlevnilo i zboží.

Co naopak zdražilo, bylo zboží s regulovanými cenami (+4,9 % y/y) a položky spotřebního koše českých domácností vyjmenované v úvodu. Především vzdělávání, což lze zřejmě přičíst rostoucím nákladům v souvislosti s počátkem nového školního roku (meziměsíčně +3,7 % m/m, meziročně +3,8 % y/y). Oproti srpnové dynamice cen byly ale v září meziročně vyšší i výdaje za zdraví, kam patří hlavně nakupované léky, zdravotnické pomůcky a ceny, které platí lidé za ambulantní lékařskou péči.

Ale co mělo největší vliv na snížení inflace v měsíci září? Byly to ceny pohonných hmot. Ty ve srovnání s loňskem klesly o 3 %, přičemž jde o již čtvrtý pokles v řadě, který se dokonce stále prohlubuje. Kdyby tohoto poklesu nebylo, stoupla by celková spotřebitelská inflace nikoli o 2,7 % y/y, jak bylo zmíněno, ale o +2,9 % y/y. Je evidentní, že majitelé čerpacích stanic nezareagovali na prudký výkyv světové ceny ropy, která po útoku na velkou část rafinérských kapacit Saudské Arábie jako jednoho z největších světových producentů ropy zdražila ze dne na den o 20 % a v dalších dnech byla stále ještě o desetinu vyšší. Nepotvrdily se tak obavy, že obnova kapacit bude trvat měsíce. Ceny pohonných hmot na českém trhu tak tuto skutečnost prakticky nezaznamenaly.

I přes nižší ceny pohonných hmot však inflace v oddíle dopravy ve srovnání se srpnem meziročně stoupla (+0,5 % y/y). Jak je možné? Tato položka totiž obsahuje nejen ceny pohonných hmot, ale i nákupy automobilů, motocyklů aj. spolu s výdaji na jejich provoz, ale i ceny dopravních služeb. V úhrnu tak tyto výdaje zřejmě vzrostly výrazněji a přebily vykázaný pokles cen benzínu a motorové nafty.

V úhrnu lze říci, že spotřebitelská inflace v září trh překvapila (čekal se růst o 2,9 %).  Jak ji posoudí ČNB a zda a jakým způsobem zareaguje v podobě úprav základních úrokových sazeb, uvidíme později. Vsaďme si však spíše na jejich udržení na současné úrovni, přinejmenším po zbytek letošního roku.    

Graf1 - Vývoj spotřebitelské inflace v ČR v meziročním a meziměsíčním vyjádření.png

 

Graf2 - Vývoj inflace podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v ČR a eurozóně.png

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard