Spotřebitelské ceny: Inflace v ČR se nemění, evropský dezinflační trend nezachytáváme

Publikováno: 11. 11. 2019

Říjnová inflace setrvala na stejné hodnotě jako v září, když ceny pro spotřebitele stouply proti stejnému období loni o 2,7 %. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), používaného pro evropské srovnání vývoje cen, je inflace v ČR udávána ve výši +2,6 % y/y a na této úrovni zůstává už čtvrtý měsíc v řadě. ČR tak odolává evropskému dezinflačnímu trendu, který je např. v eurozóně zcela jasně patrný – růst cen tam zpomalil z +1,3 % y/y v červnu na +0,7 % y/y (!) v odhadu za měsíc říjen.  Proč u nás inflace neklesá, když tempo růstu cen zrychlilo jen u třetiny položek spotřebního koše českých domácností?

Robustní poptávka českých spotřebitelů nenutí obchodníky jít s cenami níž, přestože v předchozích fázích cenového řetězce je zpomalování růstu cen jasně patrné (u cen dovozu je vidět dokonce deflace, u dovozů potravin a průmyslového spotřebního zboží zatím jenom cenová stagnace).

Tempem rychlejším než byl průměrný index spotřebitelských cen rostly v říjnu ceny potravin a nealko nápojů (+2,8 % y/y z +2,5 % v září), náklady na bydlení, vodu, energie paliva (+4,9 % y/y z +5 %), náklady na zdraví (+3 % z +3,1 %), vzdělávání (shodně jako v září +3,8 %). Nadprůměrně zdražovaly i stravovací a ubytovací služby (+4,9 % y/y) a ostatní zboží a služby (+3,3 %).

Sezónnost sice zasáhla ceny dovolených – přece jen ve srovnání s létem poptávka na podzim upadá –, ale i když proti září zaplatili turisté minulý měsíc o 0,6 % méně, oproti loňskému říjnu byly dovolené dražší o silných 6,1 %. Cestovní kanceláře sice celý letošní rok strádají úbytkem klientů (je to zřejmé z poklesu jejich tržeb v reálném vyjádření) a lze to připsat stále více se rozmáhajícím alternativním formám služeb zejména v ubytování. Snaží se to zřejmě vynahrazovat zdražováním svých služeb. Je to vidět z meziročního vývoje jejich nominálních tržeb od července do září (+2,5 %, +7 % a +8,6 %).

Líp pro spotřebitele nebude. Naopak. Porostou spotřební daně a ceny energií. Potravinovou inflaci bude už nyní od listopadu podporovat i nízká srovnávací základna, když ceny potravin a nealko nápojů od té doby až do letošního ledna v průměru meziročně klesaly – takovýto „luxus“ obchodníci spotřebitelům za výše zmíněné silné poptávky zřejmě nenabídnou (připomeňme si jen například, jak rychle letí od jara vzhůru ceny vepřového vlivem pohybů v globální spotřebě). Opačný efekt ale může nastat u vývoje cen pohonných hmot – ty narazí na realitu výrazných předchozích růstů, když loni v posledním čtvrtletí rostly každý měsíc v průměru o 9,4 % y/y.

V úhrnu všech těchto vlivů tak nepřekvapí, když počátkem příštího roku vystoupá spotřebitelská inflace v ČR zřejmě opět nad tři procenta.

 

Graf1 - Vývoj inflace podle harmonizovaného indexu spotřebitleských cen v ČR a eurozóně.jpg

 

Graf 2 - Vývoj spotřebitelské inflace v ČR v meziročním a meziměsíčním vyjádření.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard