Spotřebitelské ceny: Dezinflační vlna pokračuje už pátý měsíc v řadě

Publikováno: 10. 4. 2018

Březnové ceny na pultech obchodů byly o desetinku procenta níž než v únoru, což posunulo meziroční spotřebitelskou inflaci opět směrem dolů. Na zmírnění tempa působilo zlevňování potravin, jehož pokračování jsme avizovali již během března. Zhruba od druhé poloviny roku však i efekt srovnávací základny daný předchozím vysokým růstem cen potravin postupně vyprchá a dezinflační trend zmizí.

Inflace v České republice se již od listopadu každý měsíc snižuje, z +2,9 % y/y na březnových +1,7 % y/y. Po celou tuto dobu je patrné relativně značné zlevňování potravin, a to z listopadových +7,8 % y/y až na 1,9 % y/y v březnu, jak ukazují aktuální výsledky cenové statistiky ČSÚ. Korelace cen potravin vč. nealko nápojů a úhrnného indexu spotřebitelských cen je zcela jasná (graf 1).

V evropském měřítku dochází rovněž ke zmírňování potravinové inflace (graf 2) a jejího vlivu na celkový růst spotřebitelských cen v EU, ovšem ne tak výrazně jako v ČR. Z grafu je rovněž patrné, že českou potravinovou inflaci tlačily výš především ceny mléka, sýrů a vajec, a to daleko intenzivněji než v EU. Tyto komodity se tak podílejí se rozhodující měrou, tj. více než ostatní potravinové položky, na postupném snižování tempa růstu spotřebitelských cen v útratách českých domácností za potraviny. 

Meziroční zmírnění tempa růstu cen pro spotřebitele bylo způsobeno jejich březnovým poklesem (-0,1 % ve srovnání s cenovou hladinou měsíce února), jak ukazuje graf 3. Na toto celkové snížení měly vzhledem ke své váze ve spotřebním koši vliv především klesající ceny potravin, když mléko, sýry a vejce zlevnily oproti únoru o silných o 9,1 % m/m (!), z toho např. trvanlivé polotučné mléko o 3,5 m/m. Tento silný dezinflační faktor v meziměsíčním srovnání nedokázaly eliminovat ani rostoucí ceny oděvů a obuvi, alkoholu a cigaret a služeb pro osobní péči. 

Na meziročním růstu inflace v ČR tentokrát participovaly nejvíce – na rozdíl od potravin – ceny bydlení a souvisejících služeb, které se na celkovém přírůstku spotřebitelských cen o 1,7 % y/y podílely téměř třetinou (oproti loňskému březnu byly výš o 2,3 %). Nejrychleji však v březnu zdražovaly položky s menším významem na spotřebě domácností (ceny u výdajů za zdraví +3,8 % y/y, ceny v ubytování a stravování +3,4 % y/y).  

Z makroekonomického pohledu stojí za pozornost, že inflace v ČR klesá i při silné poptávce domácností generované extrémním charakterem trhu práce v současné době, kdy mzdy šplhají vzhůru vlivem nedostatku zaměstnanců a nabídka pracovních míst poprvé v historii ČR přesáhla počty uchazečů o zaměstnání. Ukazuje se tak, že na zpomalení inflace působí jiné než poptávkové faktory. 

Snižování inflace by v kontextu pohybu úrokových sazeb působilo opět z pohledu teorie směrem k jejich poklesu, což je ovšem samozřejmě nereálné očekávat jednak proto, že v relativně blízké budoucnosti by měl růst cen pro spotřebitele opět zrychlovat poté, co se vyčerpá efekt klesajících cen potravin. Hlavní příčinou, proč by se letos měly základní sazby v ekonomice opět minimálně jendou zvýšit, je však stále příznivá makroekonomická výkonnost.  
Snímek obrazovky 2018-04-12 v 12.25.37.png

Snímek obrazovky 2018-04-12 v 12.25.46.png

Snímek obrazovky 2018-04-12 v 12.26.00.png

Zdroj: Drahomíra Dubská, ECONS DD

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard