Opatření Ministerstva zdravotnictví v souvislosti s návratem do ČR z rizikových destinací z hlediska pracovněprávních důsledků a nároků z nemocenského pojištění

Publikováno: 10. 2. 2021

Vážení členové, Ministerstvo zdravotnictví na svém webu zveřejnilo Opatření Ministerstva zdravotnictví v souvislosti s návratem do ČR z rizikových destinací z hlediska pracovněprávních důsledků a nároků z nemocenského pojištění.

Dnem 5. 2. 2021 nabylo účinnosti Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 20599/2020-53/MIN/KAN, které se týká osob vracejících se z epidemiologicky rizikových oblastí do ČR. Tímto opatřením se zejména omezuje pohyb osob na území ČR a stanovuje se povinnost těchto osob podrobit se ve stanovených lhůtách testu RT – PCR na přítomnost viru SARS-Cov-2. Zaměstnavatel má povinnost do doby předložení negativního výsledku testu zamezit vstupu těchto osob na provozovny a pracoviště po stanovenou dobu.

K době zamezeného vstupu zaměstnance na pracoviště

1. Zaměstnanci nebyla nařízena karanténa a ani nebyl uznán dočasně práce neschopným

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na výkonu práce z domova (pokud to povaha práce umožňuje), čerpání dovolené nebo jiném řešení, například změně harmonogramu rozvržení směn. Pokud však k této dohodě nedojde, je třeba zameškanou dobu vyhodnotit jako omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 1 zákoníku práce (s výjimkou pracovních cest – viz níže). Zaměstnanci v tomto případě nevzniká právo na náhradu mzdy nebo platu, ledaže se zaměstnavatel odchýlí od zákona ve prospěch zaměstnance a náhradu poskytne. Pokud však překážka v práci (nemožnost vykonávat práci) nastala v důsledku vyslání zaměstnance na pracovní cestu, jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce a zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku (100 %). Zaměstnavatel je dále povinen v těchto případech uhradit zaměstnanci vzniklé náklady za absolvování RT-PCR testů, neboť podle § 164 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou.

2. Zaměstnanci byla při návratu do ČR nařízena karanténa nebo byl uznán dočasně práce neschopným

Pokud v individuálních případech rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo ošetřující lékař o nařízení karantény nebo rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá zaměstnanci Potvrzení o nařízení karantény nebo rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V těchto případech se pak jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce, přičemž zaměstnanci přísluší v době prvních 14 dnů nařízené karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku (viz § 192 až 194 zákoníku práce). Po uplynutí prvních 14 dnů trvání karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od 15. dne nemocenské z nemocenského pojištění. K bodům 1 a 2: Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost (§ 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

 

Více informací ZDE.

Zdroj: MZd

Ke stažení

opatreni_MZd_o_52_a_71.pdf PDF 25.02.2021 113.69 KB

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV