Mzdy: Silný růst nominálních pracovních příjmů pokračuje

Publikováno: 11. 6. 2019

Zaměstnancům se daří. Letos v prvním čtvrtletí stoupla průměrná nominální mzda meziročně prakticky stejně (+7,4 %), jako tomu bylo za celý loňský rok (+7,5 %) a dosáhla 32 466 korun. Takto silný mzdový růst trvá již osmé čtvrtletí v řadě. Nepřekračuje však dosud svou délkou období předchozí silné konjunktury z poloviny uplynulé dekády, kdy mzdy rostly 6-7% tempem v řadě dlouhých dvanáct čtvrtletí. Napjatý trh práce ale skýtá zaměstnancům naději, že síla mzdového růstu v dohledné době rozhodně prudce neoslabí.

Na prvním místě, pokud jde o výši průměrné nominální mzdy (graf 1), vystřídali letos v prvním čtvrtletí zaměstnanci bank a pojišťoven s 59 869 korunami měsíčně předchozího rekordmana, který bylo odvětví ICT (59 364 korun měsíčně). V minulém čtvrtletí brali „ajťáci“ v průměru o zhruba tři tisíce více, než lidé v bankách a pojišťovnách. Tam si přilepšili v nominálním vyjádření opravdu nevídaně: oproti loňském poslednímu čtvrtletí brali více o téměř šest tisíc a ve srovnání se třetím čtvrtletím loňské roku – tedy za pouhý půlrok (!) – byla jejich mzda vyšší o zhruba osm tisíc (!).

Finanční sektor však nebyl jediný, který si výrazně v přírůstcích mezd polepšil (graf 2). V meziročním vyjádření stouply zhruba stejně i mzdy pracovníků v kultuře a rekreačních službách, kde však je samozřejmě úroveň průměrné mzdy podstatně nižší. I po výrazném meziročním přírůstku činila v prvním čtvrtletí 31 125 korun měsíčně, tedy zhruba jako je průměr za celou ČR (32 466 korun). Ve stejnou dobu před rokem brali lidé v tomto odvětví 26 644 korun.

Odvětvová diferenciace letos dále vzrostla. Průměrná měsíční nominální mzda v odvětví mzdově nejslabším, tj. v ubytovacích a stravovacích službách s 19 121 korunami měsíčně je více než třikrát nižší, než je tomu v odvětvích s nejvyšší, téměř šedesátitisícovou mzdou, tj. v peněžnictví a ICT.  Loni ve třetím i čtvrtém čtvrtletí uvedené převýšení takto vysoké nebylo.

Mluvíme-li o diferenciaci v mzdovém růstu mezi odvětvími s tím, že ta mzdově nejatraktivnější své přírůstky dále zvětšila oproti těm s nižší mzdovou úrovní a v průměru za celou ekonomiku se nominální mzda zvýšila meziročně o 2 236 korun, nezapomínejme na sociální aspekt věci – i významný růst starobních důchodů počínaje letošním rokem v průměrné výši 900 korun je totiž ve srovnání s přírůstkem mezd nesrovnatelně nízký. Nůžky mezi příjmy lidí odkázaných na tuto sociální dávku ve stáří na jedné straně a příjmy zaměstnanecké populace v produktivním věku na straně druhé se v posledních letech prudce rozevírají.

Z makroekonomického pohledu pak přírůstek nominálních mezd o 7,4 % v letošním prvním čtvrtletí vykazuje podstatně vyšší tempo, než o kolik stoupl nominální HDP (+5,8 %). Totéž je vidět v reálném vyjádření (průměrná mzda +4,6 % y/y, HDP +2,6 % i v sezónním očištění). A důsledek? Produktivita práce v ČR spíše jen stagnuje, resp. mírný růst v posledních čtvrtletích lze připsat nedostatku zaměstnanců - a mzdy velmi rychle rostou. Dopad na konkurenceschopnost tak není příznivý.

Graf1-Výše prům. hrubé měsíční nominální mzdy v prvním čtvrtletí 2019.jpg

 

Graf2- Meziroční přírůstky prům. hrubé mzdy v prvním čtvrtletí 2019.jpg

 

Graf3 - procentní meziroční přírůstky prům. hrubé měsíční nominální mzdy.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard