Mzdy: Přírůstky zůstávají vysoké, v trendu však již druhé čtvrtletí slábnou

Publikováno: 9. 12. 2019

Přes dvě tisícovky ve výplatě navíc oproti loňskému třetímu čtvrtletí, tak jak je aktuálně vyčíslil ČSÚ, by všechny jistě těšil, kdyby se tento přírůstek průměrné mzdy netýkal jen každého třetího zaměstnance. Zbylé dvě třetiny na vykázaný průměr nedosáhnou. Značná odvětvová diferenciace – rozdíl mezi odvětvím s nejnižším a nejvyšší průměrnou mzdou je dvoutřetinový a činí skoro 38 tisíc korun –, vyniká ještě víc v jiném srovnání: zatímco v peněžnictví a ICT bere víc než 50 tisíc měsíčně plných 40 % zaměstnanců, v ubytování a stravování jen 1,5 %. Rozeberme mimo jiné, kolik lidé berou nejčastěji na příkladu vybraných odvětví.

Ve třetím čtvrtletí stoupla lidem v pracovním poměru měsíční nominální mzda v průměru meziročně o 6,9 % a dosáhla 33 697 korun (ve druhém čtvrtletí činil růst +7,2 % y/y a v prvním 7,4 % y/y). Přírůstky mezd jsou stále velmi vysoké, i když zpomalující trend je již patrný (graf 1). Zohledníme-li inflaci, brzdí i tempa růstu reálné mzdy (graf 1) – navíc rozdíl mezi dynamikou obou mzdových průměrů se stále zvětšuje v reakci na to, že tempo růstu spotřebitelských cen je nižší než přírůstky nominální mzdy. Také v evropském srovnání je mzdový růst v ČR už celých pět let nadprůměrný (podle dat za rok 2018 v grafech 2 a 3 je třikrát rychlejší než za EU 28). To ve svém důsledku kvitují zaměstnanci s povděkem. Kde mohou být více spokojeni a kde méně?

V letošním třetím čtvrtletí rostly mzdy nejpomaleji v odvětvích s jejich nejnižší nominální úrovní, zejména v ubytování a stravování (+1 297 korun) – dál se tak rozevřely nůžky mezi tímto nejníže příjmovým odvětvím a odvětvími nejvýše příjmovými (peněžnictví, ICT). ICT bylo co do přírůstku průměrné mzdy (+3 021 korun) na 3. místě, když 2. místo zaujalo poněkud překvapivě odvětví vzdělávání s +3 436 korun (na 34 489 korun) a v procentním vyjádření bylo dokonce první (!) s +11,1 % y/y. Nejvíce přidáno dostali bankéři a zaměstnanci pojišťoven (+4 538 korun na 56 191 korun) a zůstali tak nejvíce vydělávající profesí po zaměstnancích v ICT (57 785 korun). Žebříček odvětví podle procentního přírůstku nominální mzdy ve třetím čtvrtletí ukazuje graf 4.

Ale přejděme k avizovanému rozdělení mezd v méně frekventovaném pohledu, a to podle mzdových rozpětí. Data za rok 2018 ukázala poměrně velké rozdíly v tzv. četnosti mezd, tedy rozdělení odvětví podle intervalů výše průměrné měsíční mzdy. Vezmeme-li pro srovnání odvětví s nízkou průměrnou mzdou (ubytování a stravování), se střední mzdovou úrovní (obchod) a dvě odvětví s vysokými mzdami (peněžnictví, ICT), jsou vidět značné rozdíly v zastoupení jednotlivých mzdových intervalů (graf 5). Zatímco v ICT a peněžnictví bere nejvíce lidí (19 %, resp. 23 % z celkového počtu zaměstnaných v těchto odvětvích) mzdu v rozmezí 30-40 tisíc korun, v obchodě je nejčetnější mzdový interval 18-24 tisíc korun (pobírá ho 22 % pracovníků). Lidé zaměstnaní v ubytovacích a stravovacích službách však mají velmi nízkou mzdu ve výrazné většině – 60 % z nich si vydělává jen něco mezi 14-18 tisíci korunami (statisticky nedoložitelná je však v různé míře uplatňovaná praxe šedé ekonomiky, kdy zaměstnavatelé v tomto odvětví odměňují zaměstnance nad rámec oficiální mzdy).

Přestože je ČR pokládána za zemi s velkou příjmovou rovností, ukazují zmíněné četnosti mezd v jednotlivých odvětvích relativně velké rozdíly. Samozřejmě, akceptujme odlišnou strukturu charakteru práce v daných odvětví, vzdělanostní charakteristiky daných povolání apod. Je však skutečností, že rychlý růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice s vrcholem v roce 2018 (+7,6 % y/y po +6,7 % y/y v roce 2017) a jen nepatrném snížení tempa za letošní tři čtvrtletí (+7,2 % y/y) dělá ekonomům vrásky při kontrastu s vývojem produktivity. Z pohledu sociální soudržnosti ale indikuje také prohlubující se nerovnost. Navzdory tomu, že v samotném letošním třetím čtvrtletí se v úhrnu za ekonomiku zvyšovaly nízké mzdy rychleji než vysoké.

Graf1 - Vývoj průměrné hruby nominální měsíční mzdy v ČR a mzdy reálné.jpg

 

Graf2 - Srovnání vývoje průměrné čisté mzdy ČR a vybraných zemí EU.jpg

 

Graf3 - meziroční změna prům. čisté mzdy v ČR a vybraných zemí EU v roce 2018.jpg

 

Graf4 - odvětví ekonomiky podle přírůstků průměrné hrubé nominální mzdy ve 3q 2019.jpg

 

Graf5 - Procentní rozdíly počtu zaměstnanců pobírajících výši mzdy v daném mzdovém rozpětí.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV