Mzdy: Lidé berou dvakrát víc než před patnácti lety

Publikováno: 12. 12. 2018

I třetí čtvrtletí potvrdilo velký nedostatek lidí na českém trhu práce, který je větší u níže příjmových kategorií - lze tak usuzovat z toho, že mediánová mzda roste rychleji než průměrná nominální hrubá měsíční mzda. V průměru lidé brali o 8,5 % více než loni, v téměř stejném přírůstku jako v prvním a druhém čtvrtletí (shodně +8,6 % y/y). V loňském třetím kvartále si polepšili o 6,1 % y/y. Počátkem příštího roku bude růstu mezd pokračovat – hlavně ve veřejném sektoru. Vzroste i minimální mzda.   

Lidé berou v průměru dvakrát víc, než tomu bylo před patnácti lety – za tu dobu prošla česká ekonomika dvěma silnými konjunkturami a dvěma recesemi. Přitom nynější konjunktura (2015-2018) je co do růstu mezd úspěšnější než „povstupní“ konjunktura (2005-2008), posilovaná tenkrát začleněním ČR do EU. Tehdy rostly mzdy za uvedené období v průměru ročně o 5,6 %, zatímco za poslední čtyři roky - do letošního třetího čtvrtletí - o 6,7 %. Ale zároveň i recesivní slábnutí růstu mezd nebylo v letech 2009-2010 takové (+2,8 % v průměru ročně), jako v průměru za roky 2012-2013 s +1,2 % ročně (rok 2009 byl jediným od začátku milénia s vykázaným meziročním poklesem průměrné mzdy, tj. -0,1 %). 

Jestliže v roce 2003 činila ve třetím čtvrtletí nominální hrubá měsíční mzda v české ekonomice 16 088 korun, letos v tomtéž období 31 516 korun, což představuje nárůst o 96 %. Produktivita práce se přitom za uvedené období v takovémto rozsahu rozhodně nezvýšila - vzrostla podle hrubé přidané hodnoty vytvořené jednou zaměstnanou osobu o 59 %.

A odvětvový pohled na aktuální výsledky? Nadprůměrně rostly v letošním třetím čtvrtletí mzdy jen ve stavebnictví, v oblasti nemovitostí a v odvětvích veřejné správy (tj. v administrativních činnostech a obraně, ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči) a také v kultuře (graf 1). Tak to vypadalo z pohledu procentních růstů. Avšak pokud jde o absolutní přírůstky mezd, polepšili si nejvíce - kromě zaměstnanců vyjmenovaných odvětví – také zaměstnanci v ICT, v profesních, technických a vědeckých činnostech, zaměstnanci bank a pojišťoven a rovněž v lidé z odvětví výroba elektřiny, plynu a teplárenství. U těch všech byl přírůstek průměrné mzdy proti loňsku vyšší než průměrný přírůstek v ekonomice, který činil +2458 korun měsíčně. 

Kupní síla českých domácností podle růstu reálné mzdy se ve třetím čtvrtletí proti stejnému období loňského roku zvýšila o 6 %, tj. v nejsilnějším přírůstku od roku 2002 (tehdy +7,4 % y/y). Přitom však vývoj inflace během letošního roku její přírůstky nepatrně oslabil – z +6,6 % y/y v prvním čtvrtletí na +6,4 % y/y ve druhém a zmíněných +6 % v letošním třetím čtvrtletí. I tak však bude pravděpodobně letošní celoroční přírůstek reálné mzdy v ČR vyšší než v kterémkoli roce posledních patnácti let (graf 2).

Příčinou silného růstu mezd v ekonomice České republiky, výraznějšího než v okolních zemích, je stále nedostatek pracovníků, který nutí firmy ke štědrému odměňování. A to bude pokračovat. Začátkem příštího roku totiž stoupnou mzdy státních zaměstnanců o víc než 11 %. Minimální mzda, kterou však stále nebere významný počet zaměstnanců, se také zvýší až na 13 350 korun, tj. o 1150 víc, než kolik činí její současná úroveň. Nárůst minimální mzdy ale ovlivňuje implicitně i mzdový vývoj v jiných segmentech zaměstnanosti, takže její nárůst může dále posílit mzdovou hladinu v ekonomice. Navíc počty volných pracovních míst nadále dále rostou, což tenze na trhu práce dále posílí zejména v případě větších firem (graf 3) působících ve zpracovatelském průmyslu.

Graf1-Absolutní přírůstky mezd.jpg

Graf2-Vývoj prům hrubé měsíční nom mzdy v eko a vývoj mzdy reálné.jpg

Graf3-mezikvartální změna v míře volných pracovních míst v ekonomice ČR celkem a u firem nad 10 zaměstnanců.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard