Konjunkturální průzkum: Důvěra v ekonomiku opět posílila a je nejvyšší od poloviny roku 2008

Publikováno: 6. 3. 2018

Indikátor důvěry podnikatelů se v únoru zlepšil a měl podle konjunkturálního průzkum ČSÚ hlavní vliv na celkový růst důvěry v českou ekonomiku. Sentiment spotřebitelů zůstává na historicky nejvyšší úrovni. Budoucí očekávání firem však nejsou jednoznačná. Varují i další předstihové indikátory, že další zrychlení nepřijde?

Nejsilnější růst optimismu podnikatelů zaznamenal ČSÚ ve stavebnictví (graf 1), ale také v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb. Důvěra v průmyslu se v únoru proti lednu nepatrně snížila, zejména vlivem nižšího hodnocení domácí i zahraniční poptávky, jak uvedli v průzkumu manažeři tohoto odvětví.

Optimismus spotřebitelů je stále nejvyšší za posledních dvacet let a únorový zcela nepatrný posun z lednového historického maxima (ze 112,3 bodu na 112 bodů) v podstatě nestojí za zmínku (graf 2). Byl způsoben tím, že lidé jsou v rozpacích, zda ekonomika ještě dále zrychlí svůj růst. O svoji vlastní finanční situaci, o trh práce a růst cen se však nebojí, jak ukazují konkrétnější odpovědi, z nichž ČSÚ zpracovává spotřebitelský indikátor důvěry. Hodlají také více spořit, což je při pohledu na předchozí slábnoucí míru úspor pozitivní jev. Jejich spotřeba totiž podle dosud známých dat – zatím za první tři čtvrtletí loňského roku – meziročně dále zrychlila a akceleraci ukázala i průměrná mezičtvrtletní tempa jejího růstu ve srovnání s tím, jak tomu bylo v roce 2016. Lidé preferovali spotřebu před odkládáním peněz stranou – jejich hrubé úspory, opět v datech za tři čtvrtletí, loni i předloni klesaly i v absolutních hodnotách. Deklarovaný úmysl českých spotřebitelů spořit ukazují konjunkturální průzkumy teprve od listopadu, uvidíme tedy, zda a kdy se promítne do reality.

A firmy? Uvedený růst důvěry napříč sledovanými odvětvími s výjimkou průmyslu byl však v únoru doprovázen pozitivními očekáváními pro příští tři a šest měsíců pouze v odpovědích respondentů z obchodu – manažeři v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách předpokládají neměnnost stavu, resp. jeho zhoršení. Je to poněkud paradoxní, neboť jak ve stavebnictví, tak i ve službách hodnotí podnikatelé poptávku po svých aktivitách lépe než v lednu, navíc ve stavebnictví očekávají i růst zaměstnanosti. To by mělo navozovat očekávání spíše pozitivní.  

Zisky celého sektoru nefinančních podniků každoročně rostou (podle úhrnu za tři čtvrtletí přesáhly poprvé bilionovou hranici v roce 2016), ovšem jejich meziroční přírůstky v miliardách korun se zmenšují (za poslední čtyři roky +118, +81, +28 a +26 mld. korun, svůj vliv však sehrála umělá depreciace koruny). Podobně je tomu u hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků. Celoroční výsledky ukáží stav opět blíže aktuální realitě.

Letošní náhledy podnikatelů v ČR na současné podmínky, resp. jejich hodnocení, jsou stále pozitivní. Uvidíme však, zda nejednoznačně kladná budoucí očekávání už nejsou signálem, že vývoj dále akcelerovat nebude. Jemné upozornění poskytl v tomto směru zatím ještě nepotvrzený mezikvartální flash odhad českého HDP pro poslední čtvrtletí loňského roku. Anebo únorové zhoršení indexu nákupních manažerů (PMI) v eurozóně, u zpracovatelů i ve službách. Zejména pak ale oslabení respektovaných německých indexů mnichovského institutu Ifo, a to rovnou všech tří – hodnocení současných podmínek, podnikatelského klimatu i budoucích očekávání.

 

Graf 1: Důvěra podnikatelů v průmyslu, stavebnictví, obchodě a vybraných službách (bazický index, průměr 2005=100)

Graf 1- Duvera podnikatelu v prumyslu, stavebnictvi, obchode a vybranych sluzbach.png

Pramen: ČSÚ

 

Graf 2: Důvěra podnikatelů, spotřebitelů a souhrnný indikátor důvěry (bazický index, průměr 2005=100)

Graf 2- Duvera podnikatelu, spotrebitelu a souhrnny indikator duvery.png

Pramen: ČSÚ

Zdroj: SOCR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV