HDP: Jedno je jisté. Bez silné spotřeby domácností by český ekonomický růst nad evropským nevítězil.

Publikováno: 2. 10. 2019

Strašáka německé recese s tamějším mezikvartálním poklesem HDP ve druhém čtvrtletí sice poněkud mírní dnes zveřejněný předstihový indikátor (index nákupních manažerů společnosti Markit oproti očekáváním stoupl), ale zatím není nic zažehnáno. Chudokrevný unijní růst (mezikvartální přírůstek HDP EU 28 není ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu ani poloviční) ukázal za staré země EU dokonce již faktickou stagnaci (0,1 % q/q). Čemu za této situace Česká republika přičítá úspěch v podobě trojnásobné dynamiky mezikvartálního růstu HDP oproti EU 28 (graf 1) a dvojnásobného převýšení v meziročním srovnání (graf 2)?

Výdaje na spotřebu domácností jsou ve vyspělých zemích tradičně stabilní položkou výdajové strany HDP. V logice věci, v zemích, kde tato spotřeba odráží vysokou materiální úroveň života, nerostou výdaje domácností tak výrazně jako např. investice (jejichž dynamika však bývá také většinou daleko volatilnější, než spotřeba) nebo zahraniční obchod.

Domácnosti v ČR posílily ve druhém čtvrtletí svoji spotřebu výrazně více (+0,7 % q/q) než velké země EU (graf 3) – v nich tyto výdaje mezikvartálně stagnovaly v případě Německa a Itálie, ve Francii velmi mírně stouply (+0,2 % q/q) a ve Španělsku utratili lidé dokonce méně než v prvním čtvrtletí (-0,1 % q/q). Nicméně zeměmi s poklesem spotřeby domácností byly ve druhém čtvrtletí kromě Španělska ještě Estonsko (-0,8 % q/q) a Portugalsko (-0,3 % q/q). Naopak mezikvartálně nejvíce narostla spotřeba domácností v Litvě (+2,1 %), na Maltě (+1,8 %) a ve Slovinsku (+1,2 %). Srovnání s průměrem za EU 28 Eurostat v databázi bohužel neuvádí, jen úhrn spotřeby domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD), který ukazuje růst těchto výdajů o 0,3 % q/q. I tak je zřejmé, že je to ani ne poloviční dynamika ve srovnání srůstem spotřeby domácností v ČR.

Proč uvádíme časové srovnání z kvartálu na kvartál a nikoli meziroční porovnání? Protože v jistých obdobích konjunkturního cyklu poskytují tyto údaje přesnější pohled na to, co se v ekonomice děje – resp. bude dít – než je tomu v pohledu meziročním. V něm je odstup tří čtvrtletí přece jen dost, chceme-li odhadnout, zda je z obecného pohledu recese za dveřmi (resp. zda se naopak zalamuje ekonomický cyklus směrem k nové konjunktuře).

Co tedy říkají dnešní zpřesněná data ČSÚ o HDP a jeho struktuře? Že spotřeba domácností zůstává v ČR stále silná. Hlavně díky jí je růst ekonomiky velmi slušný – po zpřesnění +2,8 % y/y po shodných +2,7 % y/y v posledním čtvrtletí loňského a prvním čtvrtletí letošního roku. Mezikvartální dynamiku HDP s +0,7 % ponechal ČSÚ stejnou jako v předešlém odhadu a stejným tempem jako HDP rostly podle něj i výdaje domácností. Naproti investice poklesly, stejně jako dovozy do ČR, čímž v úhrnu v meziročním srovnání přidala spotřeba domácností českému ekonomickému růstu nejvíce – na zvýšení HDP o 2,8 % y/y se podílela z 1,3 procentního bodu, zatímco investice pouze z 0,2 pb. a saldo zahraničního obchodu z 0,7 pb.  (zbytek připadá na výdaje vládního sektoru). Reálně rostla spotřeba českých domácností rychleji než úhrn jejich peněžních a nepeněžních příjmů.

Lidé velmi slušně vydělávají a o práci se neobávají. Firmy a stát, i přes avíza zeštíhlování, pokud jde o pracovní místa, v úhrnu stále pracovníky hledají (problémem je hlavně strukturální zaměstnanost). Výdaje domácností na spotřebu sice za letošní pololetí nerostly tak silně jako ve stejném období loni, ale stále velmi slušnou dynamiku českého HDP tento vývoj v nejbližších čtvrtletích dramaticky neohrozí.

 

Graf1 - Porovnání ekonomického růstu ČR, Německa a EU28 .png

 

Graf2 - Vývoj HDP ČR, Německa a EU28.png

 

Graf3 - Mezikvartální vývoj výdajů domácností na konečnou spotřebu v ČR a vybraných velkých ekonomikách EU.png

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard