Flash HDP: Růst české ekonomiky mírně zpomalil a už druhé čtvrtletí v řadě je v režii služeb. Oproti unijnímu HDP zůstává stále velmi příznivý.

Publikováno: 14. 11. 2019

Předběžný odhad HDP České republiky ve třetím čtvrtletí letošního roku ukázal mírné snížení tempa růstu na +2,5 % y/y. Jak uvedl ČSÚ, nebyl tento růst tažen zpracovatelským průmyslem, ale již druhé čtvrtletí v řadě růstem odvětví obchodu, dopravy a skladování a v druhém sledu pak odvětvím ubytování a stravování. Zvyšování přírůstků české ekonomiky tak obstarávají především služby. 

Podivuhodná odolnost české ekonomiky – za situace, kdy dynamika unijního HPP klesá tažená především ochlazením v Německu (graf 1) – je patrná navzdory mírnému zpomalení mezikvartálního i meziročního tempa růstu HDP.  Ten se proti druhému čtvrtletí zvýšil reálně v sezónním očištění a bez vlivu rozdílného počtu pracovních dní o 0,3 % q/q (graf 2), když předtím činily letošní přírůstky 0,6 %, resp. 0,7 % q/q (za celý loňský rok pak v průměru +0,7 % q/q).

Také ve srovnání s loňským třetím čtvrtletím byl letos přírůstek HDP ČR mírně nižší s +2,5 % y/y (v prvním a druhém čtvrtletí činil +2,7 a +2,8 % y/y). Odhady HDP pro EU a eurozónu jsou však podle Eurostatu podstatně nižší, a sice +1,4 %, resp. +1,1 % y/y. Co stojí za naší současnou rezistencí?

Opakujeme soustavně, že tímto faktorem je robustní domácí poptávka, především ze strany českých domácností. Jejich spotřeba, jejíž tempo za třetí čtvrtletí zveřejní ČSÚ později, představovala v prvních dvou čtvrtletích 646 mld., resp. 657 mld. korun, v obou případech o 2,7 % více než ve stejných obdobích roku 2018. Je daleko stabilnější než poptávka zahraniční, která zejména v EU trpí v důsledku všeobecných nejistot daných rizikem obchodních válek a strhává tak níže i vykazovaný růst unijního HDP zejména HDP eurozóny.

Nelze samozřejmě tvrdit, že česká ekonomika je proti této okolnosti imunní, ovšem síla domácí poptávky dělá své.  Podotkněme ale, že o této síle mluvíme v českém kontextu – v Evropě roste spotřeba domácností o dost rychleji než v ČR např. v Pobaltí, na Balkáně anebo na Kypru či Maltě. Naopak o necelé procento zvyšují svoji spotřebu domácnosti ve Skandinávii anebo v Belgii či Itálii.

Co je však přesvědčivým dokladem toho, že česká ekonomiky ubírá na tempu, je absorpční schopnost jejího trhu práce. Práci mělo oproti druhému čtvrtletí o 0,2 % z celkového počtu zaměstnaných osob méně, tj. o necelých 11 osob. To sice není nijak významný pokles, ovšem předtím celých devět byla celková zaměstnanost ve třetích čtvrtletích vykazována vždy vyšší než ve čtvrtletích druhých. Zpomalení tedy přichází i v této oblasti.

A lidé se připravují. Ze svých disponibilních příjmů odložili letos za pololetí 157 mld. korun, o 21,1 mld. více než před rokem (tj. +15,5 % y/y), když loni ve stejnou dobu uspořili 136 mld. a předloni 112 mld. korun. Myslí „na zadní kolečka“. Mzdy zatím rostou, ale pokud opravdu mírně poleví tlak na trhu práce a firmy nebudou muset v takovém měřítku vyšponovávat mzdy, aby najaly pracovníky, projeví se to i v dynamice příjmů domácností. Hned tak rychle to ale zřejmě nebude.

Graf1 - Srovnání dynamiky HDP v ČR, EU28, eurozóně a Německu.png

Graf2 - Tempo růstu ČR v meziročním a mezikvartálním srovnání .png

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard