ČSÚ: Postavení českého trhu práce v rámci EU

Publikováno: 29. 10. 2019

29. října 2019 - Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Jedenáct států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko a Maďarsko) ve 2. čtvrtletí roku 2019 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20‑64letých osob. Celková průměrná míra nezaměstnanosti států EU činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 6,3 procent, dosáhla tak nejnižší úrovně ve sledovaném období (od roku 2005). Mezi zeměmi EU byla v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2019 výrazně nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činila dokonce 1,6 procent, nezaměstnanost žen v ČR byla 2,3 %.

ČR je stále na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V posledních pěti letech průměrně za země EU28 roste podíl zaměstnaných na celkové populaci ve věku 20 až 64 let rychleji než podíl ekonomicky aktivních. Ve 2. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 74,0 %, tedy o 1 procento méně než je stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání s 2. čtvrtletím loňského roku zvýšila o 0,8 procentních bodů.

Ve 2. čtvrtletí 2019 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo sedmnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Spojené království, Litva, Dánsko, Finsko, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Rakousko, Kypr, Portugalsko, Bulharsko (s nejvyšším meziročním zvýšením míry zaměstnanosti) a Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 2. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 17 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Irsko, Lucembursko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,8 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (61,9 %).

Ve 2. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,2 %. Vyšší zaměstnanost má Německo (80,5 %) a z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 76,9 %), ale na národní cílovou úroveň o málo nedosahuje. V Polsku (73,1 %) i na Slovensku (73,0 %) jsou pod unijním průměrem, ale byl zde splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.

Tabulka 1.png

 Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (79,6 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (68,3 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,8 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v tomto čtvrtletí činila 80,9 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,4 procentech.

 

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice výrazně nejnižší

Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Estonska, Litvy a Švédska ve všech členských zemích EU. Celková průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 je nejnižší od roku od roku 2005 a činí 6,3 %. Nejnižších hodnot dosahuje průměrná unijní míra nezaměstnanosti v případě mužů (6,2 %) nebo i žen (6,5 %).

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 1,9 %, u mužů až 1,6 %. Také míra nezaměstnanosti žen byla v tomto období nejnižší v ČR a činila  2,4 %. Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,1 % se zařadilo Německo. Následuje Polsko (3,3 %), které se dělí o třetí příčku s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Další ze sousedních států Rakousko (s 4,5 %) je v první polovině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (5,8 %) se umístilo pod evropský průměr.

Tabulka 2.png

 Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 2. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 17,0 %. V Řecku je více než pětina žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.

Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 je 0,6 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země ve spodní části tabulky s vyšší mírou nezaměstnanosti.

 

Klesla také průměrná nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let

Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá pokles průměrné míry nezaměstnanosti mladých členských zemí EU. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích téměř dvojnásobně a v převážné většině i vícekrát vyšší než nezaměstnanost osob v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je převážně nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.

Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (33,6 %), ve Španělsku (33,1 %) a v Itálii (28,4 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (5,5 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 4,8 %. Česká republika se ve 2. čtvrtletí 2019 umístila na druhou pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti 15–24letých, když těch, kteří by chtěli pracovat, bylo 5,7 procent.

Tabulka 3.png

 

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Ke snížení celkové průměrné míry nezaměstnanosti větší měrou přispívá snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 3,4 p. b. na 41,4 %. Nad tímto průměrem je osm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Bulharsko, Slovensko, Itálie, Belgie, Portugalsko, Slovinsko a Francie).

Ve většině zemí se v 2. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 2,1 p. b. (na 32,2 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při nízké celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými.

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (70,5 %), v Bulharsku (59,1 %), na Slovensku (58,2 %) a v Itálii (58,1 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. V případě Bulharska zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných neznamená zvýšení počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných, ale naopak snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných, poněvadž v Bulharsku se celková nezaměstnanost meziročně snížila o téměř 6 procent. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se ale v Bulharsku v takové míře nesnížil.

Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy Finsko, Švédsko a Dánsko.

Tabulka 4.png

 

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/postaveni-ceskeho-trhu-prace-v-ramci-eu-2-ctvrtleti-2019

 

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz

Zdroj: ČSÚ

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard