ČSÚ: Dopady krize nejsou podle většiny pracujících nepřekonatelné

Publikováno: 3. 8. 2020

3. srpna 2020 - Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo ve 2. čtvrtletí tohoto roku 43 % zaměstnanců a krize se dotkla i 60 % samostatně výdělečně činných. Velká většina postižených označovala dopady za dočasné. Podrobné údaje přináší aktuální analýza Českého statistického úřadu.

Dopady krize pocítilo 1 868 tis. zaměstnanců a 514 tis. osob samostatně výdělečně činných. Hlubší přitom byly mezi podnikajícími. „Mezi pracovníky převažuje pohled, že krize nemusí mít dlouhé trvání. Jen 18 % zaměstnanců a 28 % postižených podnikatelů soudilo, že dopady nelze překonat s pomocí nějakého podpůrného opatření či vládního programu,“ říká Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.  

Speciální otázky Výběrového šetření pracovních sil nově zjišťovaly také postoje lidí, kteří si od března hledají práci. Těch bylo ve 2. čtvrtletí 2020 celkem 31 tis. Jejich pohled je již méně optimistický. „Pouze 4 % nově propuštěných uvádělo, že se může vrátit k původnímu zaměstnavateli. 11 % dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost,“ upozorňuje Ilona Mendlová, analytička Českého statistického úřadu. 29 % propuštěných rovněž považuje nalezení místa v původním oboru za obtížné, 7 % pak hodnotí původní obor své činnosti vysloveně jako neperspektivní a hodlá ho změnit.

Český statistický úřad zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a v šetření bude dále pokračovat.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Informace z analýzy:

Podíl negativních dopadů se velmi liší z hlediska jednotlivých odvětvových sekcí. Absolutně nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl logicky ve zpracovatelském průmyslu (711,4 tis.), vysoký byl i v sekci obchodu. Vzhledem k mimořádným podmínkám pocítil dopady i poměrně vysoký počet zaměstnanců ve školství. Podmínky zaměstnanců pro výkon svého zaměstnání se mezi odvětvími značně liší. Relativně málo byli ohroženi zaměstnanci v primárním sektoru a s výjimkou zpracovatelského průmyslu v celém sekundárním sektoru. Velkou diferenciací se vyznačuje terciární sektor služeb. V odvětví veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení se cítila ohrožena jen pětina všech zaměstnanců, ve zdravotnictví a sociální péči čtvrtina a v sekci informační a komunikační činnosti 30 %. V řadě sekcí se pohybuje podíl ohrožených zaměstnanců kolem 40 %. Naopak kritická situace je v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti a zejména v sekci ubytování, stravování a pohostinství.

Tab2.png

Zdroj: ČSÚ

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV