Cestovní ruch: Zahraničí polevilo, nepřijížděli hlavně hosté z Evropy. K propadu došlo v březnu.

Publikováno: 13. 5. 2019

Ačkoli letošní leden i únor ještě nenaznačoval oslabení v příjezdech zahraničních hostů do České republiky, v březnu došlo k výraznému propadu. To platilo především pro návštěvníky z Německa a Rakouska, jejichž oslabení ovlivnilo z více než poloviny celkové snížení příjezdů cizinců do České republiky. Březen zároveň ukázal i nejmenší přírůstek počtu tuzemských návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení ve srovnání s přírůstky za leden a únor.  

Třebaže občané České republiky letos v prvním čtvrtletí vzhledem k dobré kondici svých rodinných rozpočtů využili zimních měsíců k tuzemské rekreaci především na horách více než ve stejnou dobu loni, hosty ze zahraničí letos v úhrnu za leden až březen Česká republika tolik netáhla.

Téměř dva miliony lidí z ČR (1998,1 tis. osob) využilo v prvním čtvrtletí služeb hromadných ubytovacích zařízení ke své zimní rekreaci, což bylo o 3,8 %, resp. o 72,5 tis. osob více než před rokem. Tento vývoj znamenal, že rozdíl v počtech domácích a zahraničních hostů – kterých bylo více – se zmenšil. Bylo to však i tím, že turistů ze zahraničí (2 013 tis. osob) přijelo o 3662 méně (-0,2 %) než ve stejnou dobu loni. Ovlivnil to především pokles zájmu návštěvníků z Německa a Rakouska, kterých bylo o 11 tis., resp. 6 tisíc meziročně méně. Přijelo naopak více Ukrajinců (+11,1 tis. osob), Francouzů (+9,8 tis.), Poláků (+8,6 tis.), Slováků (+6,7 tis.), občanů USA (+5,3 tis.), Číňanů (+8,9 tis.), Japonců (+3 tis.) a v menších přírůstcích i návštěvníků z některých dalších zemí.  

Zajímavé je rozvrstvení návštěvnosti v samotném prvním čtvrtletí. Poklesy počtu zahraničních hostů ovlivnil totiž především měsíc březen (graf), pro nějž bylo typické, že také meziroční zvýšení počtů domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízení ČR bylo oproti meziročním nárůstům v lednu a v únoru výrazně slabší. V březnu tak majitelé těchto ubytovacích zařízení zaznamenali oproti loňsku významný pokles obchodů.

Zejména návštěvníci z Německa a Rakouska využili zřejmě v daleko větší míře než loni možností, které nabízí k zimní rekreaci jejich vlastní země. V samotném březnu totiž přijelo o 14 tisíc (!) méně hostů z Německa než v březnu 2018, z Rakouska pak o 4,6 tis. osob méně. Velmi výrazný je však i meziroční pokles počtu návštěvníků z Ruské federace, který byla za první čtvrtletí vůbec nejhlubší ze všech zemí, které ve své statistice cestovního ruchu sleduje ČSÚ, a představoval úbytek přes 12,7 tis. osob (!). Byl rozložen do každého měsíce prvního čtvrtletí (v samotném březnu -3,1 tis. osob).

Celkově se mohla hromadná ubytovací zařízení v ČR těšit z přírůstku počtu hostů, kterých bylo za domácí i zahraniční návštěvníky v úhrnu více o 1,8 % než v loňském prvním čtvrtletí. Počty strávených nocí však takovéto dynamice neodpovídaly, zvýšily se jen o 0,9 %. Vliv na to měl především segment zahraničních návštěvníků, kteří zde strávili o 2,3 % nocí méně. Naopak domácí klientela vyhledávala hotely a další hromadná ubytovací zařízení ve větší míře než ve stejném období loňského roku (počty přenocování se zvýšily o 4,2 %). Celkově však „netáhla“ Praha (počty přenocování -2,6 % y/y) i jižní Čechy či Středočeský kraj (-2,1 %, resp. -2,4 % y/y), naproti tomu v osmi krajích počty přenocování meziročně stouply (kraj Vysočina +9,1 %). 

Celkově letos v prvním čtvrtletí shledalo Českou republika jako atraktivní návštěvní destinaci o 69,2 tisíc turistů více než loni, z toho samotných obyvatel ČR o 72,5 tis. více.  Pokles počtu zahraničních návštěvníků, v úhrnu sice jen mírný (-3,7 tis. osob) je však výrazně teritoriálně strukturovaný a majitelům hromadných ubytovacích zařízení v ČR zbývá doufat, že výrazný březnový pokles v počtu zahraničích návštěvníků v řádech desetitisíců osob je jen mimořádnou výchylkou.

Zčásti ho můžeme připsat stále více sílícím alternativním formám ubytování (např. Airbnb) nebo i tomu, že v ČR už přestává být levno (od roku 2015 stouply ceny za ubytování a stravování v ČR o 14,1 %, nejvíce ze všech položek spotřebního koše).

Brát do úvahy je však třeba i to, že výdaje domácností hlavně v největších zemích Evropy, začínají mezikvartálně klesat (Německo, Itálie, Švédsko, ve Spojeném království dokonce již osm čtvrtletí v řadě(!), a v některých dalších stagnovat (Španělsko, Polsko, Maďarsko). To samozřejmě může ovlivnit ochotu a schopnost jejich obyvatel utrácet za „nezbytné“ výdajové položky, k nimž patří i zahraniční cestování.

Graf- Vývoj celkové návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR a příjezdy zahraničních hostů pro měsících.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard