Cestovní ruch: V letošním třetím čtvrtletí převýšil počet návštěvníků ČR poprvé sedmimilionovou hranici

Publikováno: 7. 11. 2018

Třetí čtvrtletí jsou tradičně „žněmi“ v cestovním ruchu České republiky, neboť je soustředěn do letních měsíců a představuje nejsilnější sezónu. Letos v tomto období poprvé přivítala hromadná ubytovací zařízení, tj. hotely, penziony, kempy a turistické ubytovny vč. chatových osad, více než sedm milionů turistů. I když meziroční přírůstek (+5,7 % y/y) nebyl vyšší než ve stejném období let 2015 a 2016 (13,3 %, resp. +7 % y/y), zesílil příznivý jev: diverzifikace cestovního ruchu i do mimopražských regionů. Ta se projevuje také v obsazenosti lůžek.

Největší počet hromadných zařízení má v ČR Jihočeský kraj (1180) se zhruba dvaceti tisíci lůžky. Hlavní město Praha oproti tomu disponuje jen 815 hromadnými ubytovacími zařízení, ovšem s téměř dvojnásobně vyšším počtem lůžek, což zde odpovídá charakteru nabídky cestovního ruchu (velké hotely s vyšší ubytovací kapacitou). V letošním třetím čtvrtletí se ubytovalo v Praze 2 260,7 tis. turistů, tj. 31 % návštěvnosti těchto zařízení za celou ČR (7 359,7 tis. osob). Vyšší podíl, už skoro dvě třetiny, má Praha v případě ubytovaných cizinců (1 958 tis. osob, tj. 60 % z celkového počtu zahraničních turistů, kteří navštívili v tomto období ČR). Přitom jen 7 % z celkového počtu ubytovaných domácích turistů, který převýšil 4 078 tis. osob, vyhledalo hromadná ubytovací zařízení v Praze (302,7 tis. osob). Nové jevy související s privátním ubytováním (např. Airbnb) nejsou ve statistice hromadných ubytovacích zařízení obsaženy.

Naopak Jihočeský kraj s nejvyšším počtem ubytovacích kapacit navštívilo 11 % z celkového počtu turistů (7 % z úhrnu ubytovaných zahraničních hostů a 14 % u úhrnu hostů domácích).

Co se struktury zahraničních návštěvníků týká, pokračuje trend, který komentujeme již delší dobu – výrazně sílící příjezdy asijských turistů (podíl návštěvníků z Číny se již tlačí do nejsilnější TOP 3 představované Německem, Slovenskem a Polskem) a hostů z Ruska (jejich podíl atakuje první pětku, ale v počtu přenocování je podíl ruských turistů dokonce druhý nejvyšší po Německu).

A jak to vypadá s mikroekonomikou cestovního ruchu České republiky, sledovanou podle stupně čistého využití lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (graf 2)? Nejvyšší procento využití lůžek zaznamenává hlavní město Praha), a to dosti výrazně oproti ostatním krajům i v procentu za ČR jako celek (graf 3). Ve srovnání s loňským třetím čtvrtletím však využití lůžek v Praze meziročně mírně pokleslo (ze 77,9 % na 76,4 %). Hlavní město bylo jediným regionem, kde k tomu došlo. Zbylé regiony zaznamenávaly vesměs pozitivní vývoj v procentu čistého využití lůžek – největší „skok“ byl vidět v Jihočeském, Královéhradeckém a Ústeckém kraji, naopak jen velmi mírný růst využití lůžek zaznamenal kraj Karlovarský, Pardubický, Plzeňský a Olomoucký. Co se týká pořadí, stále dominuje Praha (graf 4), kde jsou lůžka využívána stabilně z více než tří čtvrtin (76,4 % ve třetím čtvrtletí) a dále atraktivní Jihočeský kraj s Šumavou - především Lipenskem -, rybníkářskými oblastmi a bohatstvím historických památek. Prudký růst využití lůžek letos v letních měsících (na 73,3 % z loňských 66,5 %) zde vedl k tomu, že ve srovnání s rokem 2014 (37 %) je obsazenost lůžek téměř dvojnásobná (prudký růst obsazenosti vykázal cestovní ruch v jižních Čechách i před dvěma lety (na 62,6 % ze 41 % v roce 2015). Třetí nejvyšší čisté využití lůžek má turistický ruch v lázeňském Karlovarském kraji, kde jsou obsazena z více než dvou třetin (67,4 %). Zlepšení však bylo proti třetímu čtvrtletí minulého roku (67 %) jen „kosmetického“ charakteru.

Cestovní ruch České republiky se podílí necelými třemi procenty na ekonomické výkonnosti země (z 2,9 % na HDP a z 2,8 % na vytvořené hrubé přidané hodnotě). Co se zaměstnanosti týká, počty zde zaměstnaných osob tvoří zhruba 4,4 % celkové zaměstnanosti v ČR (241 tis. osob). Vyšší relativní podíl proti podílu na vytvořené hodnotě je logický a plyne z povahy tohoto typu služeb, v němž převažuje lidská práce. Lidé působící v cestovním ruchu mají většinou status zaměstnanců (190 tis osob) a je jich zhruba pětkrát více než podnikatelů z řad fyzických osob (41 tis.).

Možnosti cestovního ruchu, pokud jde o příspěvek tohoto odvětví k výkonnosti české ekonomiky, zdaleka nejsou vyčerpány. Marketing cestovního ruchu na úrovni státu i samospráv má stále rezervy.

 

Graf1-vyvoj_navstevnosti_jednotl_typu_hromad_ubyt_zarizeni_CR.jpg

Graf2-vyvoj_cisteho_vyuziti_luzek.jpg

Graf3-ciste_vyuziti_luzek.jpg

Graf4-srovnani_vyvoje_cisteho_vyuziti_luzek.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV