Ceny: Trh čekal nižší růst spotřebitelské inflace. Za zrychlením stálo dražší jídlo.

Publikováno: 11. 6. 2019

Prudký růst cen potravin, které stouply proti dubnovým cenám o 2 % (!), měl v ČR rozhodující vliv na opětovné mírné zvýšení spotřebitelské inflace v měsíci květnu (+2,9 % z +2,8 % y/y). Všeobecná očekávání, vč. ČNB, směřovala k přesvědčení, že růst cen zpomalí. Počítala se zvolněním jádrové inflace.

Květnové zrychlení růstu spotřebitelských pozorujeme již třetí rok v řadě. Předloni byla meziměsíční inflace sice jen 0,2 %, loni však již 0,5 % a v květnu letošního roku stouply ceny ve srovnání s jejich dubnovou úrovní o silných 0,7 %. Příčinou byl prudký růst cen potravin. Nebýt tohoto vlivu, stouply by ceny meziměsíčně v úhrnu jen o 0,4 %.

Při pohledu na meziroční procentní přírůstky cen je vidět, že nejrychleji ze všech položek spotřebního koše českých domácností zdražilo proti loňskému květnu bydlení a energie (+5,8 % y/y). Nadprůměrně rostly ale i ceny za ubytování a stravování (+3,9 %) a ceny ostatního zboží a služeb (+4,2 %). Také výdaje na zdraví zdražily více (+3,4 % y/y), než kolik činil průměrný růst cen v České republice. U všech vyjmenovaných položek se však jedná o výdaje, jejichž ceny rostou rychleji než celkový index spotřebitelských cen již řadu měsíců. Nemohly mít tedy na květnovou akceleraci rozhodující vliv, spíše udržovaly inflaci na předchozí úrovni. Klíčovým faktorem tak byly ceny potravin, které stouply o 2,8 % y/y, zatímco v dubnu jen o 1,8 % y/y (v březnu +1,9 % y/y).

Akceleraci květnových cen potravin způsobilo sezónní zboží (bez jeho vlivu byl nebyla inflace +2,9 %, ale jen +2,7 % y/y). Brambory stály už téměř dvakrát tolik, co loni v květnu (+89 % y/y), zdražila i zelenina. Naopak ovoce bylo proti loňsku levnější, ale tak tomu bylo – a dokonce ve větším rozsahu – i v dubnu. K růstu potravinové inflace přispěl i fakt, že některé potraviny, které v dubnu zlevňovaly, vykázaly naopak v květnu opětovný nárůst cen (maso a v úhrnu i mléko, sýry a vejce). 

Ceny na čerpacích stanicích sice nevyskočily o tolik jako v dubnu (+4,7 % y/y), ovšem květnový růst (+3,1 % y/y) byl i tak nad úrovní celkové inflace.

O současné fázi ekonomického cyklu vypovídá skutečnost, že služby zdražují víc než ceny zboží. U něj jsou do jisté míry – i přes nynější růst cen potravin – drženy níže vysokou konkurencí na českém retailovém trhu. Poskytovatelé služeb v širokém spektru však počítají s dobrou kondici rodinných rozpočtů obyvatel ČR a promítají tento fakt do svých cen (ceny pojištění stouply o 5,5 %, ceny finančních služeb o 5,7 % y/y).

A Evropa? Květnové zrychlení inflace v ČR, i když velmi mírné, se vymyká vývoji v EU 28, resp. v eurozóně. V zemích platících společnou měnou kleslo tempo růstu spotřebitelských cen v květnu na 1,2 % podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) z 1,7 % y/y v dubnu. Vliv na to mělo silné oslabení inflace v Německu (na 1,3 % z dubnových +2,1 % y/y).  Dezinflační trend však zaznamenaly i ostatní velké země (Francie na 1,1 %, Itálie a Španělsko shodně na 0,9 %). Jedinými dvěma zeměmi se zesílenou inflací, kromě ČR, byly podle dat Eurostatu Slovensko a Lotyšsko (ze vzorku zemí, které zatím poskytly údaje za květen).

Snižující se evropská inflace může odrážet postupné oslabování tamějšího ekonomického růstu. V ČR by ji v následujících měsících mohla stlačit mírně níž loňská srovnávací základna.

Graf1- Vývoj spotřebitelských cen v ČR.jpg

 

Graf2-Vývoj spotřebitelkých cen v ČR celkem a potravinová inflace.jpg

 

Graf3 - Vývoj spotřebitelské inflace v ČR a EU 28.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard