Ceny potravin: Základní položky v lednu vzhůru nemíří, výjimkou je raketový růst cen brambor.

Publikováno: 24. 1. 2019

Vzorek potravin, který býval každý měsíc předmětem výběrového šetření jejich cen, doznal z rozhodnutí ČSÚ podstatných změn. Je totiž oproti předchozím letům co do počtu položek pouze poloviční. Tato okolnost výrazně snižuje jeho předpovědní význam, který měl pro později zveřejňovanou potravinovou inflaci. Nicméně ceny potravin na zredukovaném vzorku ukazují, že jejich vývoj by celkovou lednovou inflaci v cenách potravin sunout výš neměl.

Od poloviny loňského roku byl meziroční růst cen potravin v České republice v několika měsících s minusovým znaménkem. V červenci, listopadu a prosinci ceny potravin oproti stejnému období roku 2017 klesly. O tom, že tomu tak bude, vždy napovídala výběrová šetření na vzorku celkem 26 položek, která zveřejňoval ČSÚ v daném měsíci ještě před propočtem celkové potravinové inflace (jako součásti úhrnného indexu spotřebitelských cen). 

To se od nového roku změnilo. Počet sledovaných cen potravin v uvedeném vzorku se snížil na polovinu – vypadly z něj masové položky (kuřata, hovězí, šunkový salám), dále rýže, těstoviny, rostlinný tuk, z nápojů zůstalo jen pivo (nesleduje se tedy cena vína ani minerální vody). Největší redukci zaznamenala skupina ovoce a zeleniny, kde bude nově sledována pouze cena jablek (ne tedy banánů, pomerančů), přičemž ve vzorku není zastoupena ani jedna zeleninová položka (dříve rajčata, papriky a mrkev). 

Toto datové ochuzení bohužel snižuje analytické možnosti v predikci potravinové inflace. 

Co nám tedy říkají předběžné údaje o lednových cenách vybraných potravin? Ve srovnání s prosincem je vidět významnější zdražení jen u cukru s +8,3 % m/m (graf 1), jehož cena však od loňského března soustavně klesala (z 20,30 korun na prosincových 12,10 korun, tj.  o více než třetinu). V lednu stál kilogram cukru krystal 13,10 korun. Meziměsíčně však zdražilo i vepřové, bílý jogurt, pivo a brambory. Právě u nich je vlivem loňské špatné úrody způsobené suchem jejich cena meziročně o víc než polovinu vyšší (+56,6 %), jak je vidět z grafu 2.  Ostatní šetřené položky v lednu proti stejnému měsíci loni buď stagnovaly anebo zlevnily. Setrvale je na pultech obchodů meziročně výrazně levnější cukr, v reakci na pokles jeho ceny na světových trzích.

Vývoj cen zredukovaných položek za poslední dva roky ukazuje graf 3. Kromě ceny brambor je od poslední čtvrtiny loňského roku patrný u tohoto vzorku potravin dezinflační trend. Podle „tvrdých“ dat v indexu spotřebitelských cen pak loni v listopadu i v prosinci vykázaly potraviny deflaci. 

Proč jsme tak opatrní v předpovědi na základě uvedeného zmenšeného vzorku cen potravin? 

Protože, jak se zdá, neodráží skutečnou spotřebu domácností v nákupech potravin. Např. podle posledních dat ČSÚ z rodinných účtů – která jsou naneštěstí také zastaralá, když ukazují stav v roce 2016 –, představuje spotřeba masa víc než čtvrtinu (27,1 %) výdajů českých domácností za potraviny, a přitom nynější vzorek šetřených cen sleduje pouze cenu vepřového. Podobně za ovoce a zeleninu vydají lidé 17,5 % ze svých rodinných rozpočtů na potraviny a zmíněný vzorek sleduje nyní pouze ceny brambor.  Zastoupeny objektivněji jsou vlastně jen mléčné výrobky a vejce, jejichž podíl na celkové spotřebě potravin činí 19,1 % a u kterých vzorek sleduje ceny másla, sýru Eidam a bílého jogurtu, mléka a vajec. Nealko nápoje s 9% podílem na potravinové spotřebě českých domácností zastoupeny nejsou vůbec. 

Nezbývá tedy než čekat na data o spotřebitelské inflaci zveřejňovaná s měsíčním zpožděním.

 

Graf1-Meziměsíční změny ceny potravinových položek.jpg

Graf2-Meziroční změny cen potravinových položek.jpg

Graf3-Vývoj cen potravinových položek.jpg

Zdroj: SOCR ČR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • PP
  • KMV
  • Mastercard