Ceny: Inflace v září na úrovni prognózy ČNB

Publikováno: 10. 10. 2017

Mírná zrychlení růstu spotřebitelských cen v ČR v měsíci září udržuje inflaci stále výrazně nad růstem cen v Evropě. Ve zbytku roku zřejmě akceleraci zastaví zpřísnění měnové politiky ČNB, určitě však také loňská významně zvýšená srovnávací základna. Opačně pak může působit  přetrvávající silná poptávka domácností. Spotřeba tlačí jejich ochotu spořit stále níž. 

V září sice ceny proti srpnu nepatrně klesly vlivem sezónního snížení cen dovolených, meziročně však jejich růst zrychlil z 2,5 % na 2,7 %. Ze dvou třetin se na přírůstku spotřebitelských cen v měsíci září podílely potraviny, ceny bydlení a energií a také ceny v dopravě. Relativně silný  byl dále i vliv růstu cen za stravování a ubytování, který přidal celkové spotřebitelské inflaci ve výši 2,7 % y/y celkem 0,4 pb. Směrem k meziročnímu stlačování inflace působil jen pokles cen v telekomunikacích (-0,6 % y/y), který ubral celkové indexu spotřebitelských cen 0,1 pb.

Ceny potravin dále mírně zrychlily svůj růst na +5,7 % y/y z +5,6 % y/y v měsíci srpnu při zdražení patrném prakticky celým spektrem potravin kromě sezónní zeleniny. Dvojciferně stouply ceny mléčných výrobků (máslo +55 % y/y, sýrů +14 %), ale i samotného mléka (+11,5 % y/y). O čtvrtinu bylas dražší vejce, o téměř pět procent maso a o více než 6 % chléb a pečivo.

I tak však při zdražení potravin, výdajů za zdraví (+4,3 %  y/y) a stagnaci růstu cen za bydlení a energie (+2,2 % y/y) se pokud jde o inflaci měřenou podle sociálních skupin zvýšily méně ceny v domácnostech seniorů (+2,3 % y/y) než v úhrnu za domácnosti celkem (+2,7 %) y/y). Důvodem je zřejmě, vzhledem k rostoucí koupěschopnosti za sektor domácností jako celek, skutečnost, že zaměstnanci i podnikatelé nakupují nyní ve větší míře i zboží ,jehož pořizování je v dobách ekonomicky méně příznivých zpravidla zatlačováno do pozadí. Na takovýto růst poptávky pochopitelně reagují obchodníci vyšší cenou.

Co se týká dělení domácností podle sociálních skupin, je patrná nejen nižší inflace v rodinách seniorů oproti inflaci za celou ČR, ale také skutečnost, že v domácnostech mimo Prahu rostou ceny rychleji než v samotném hlavním městě (+2,5 % y/y), v němž hraje zřejmě stále roli vysoká konkurence v retailovém sektoru ve srovnání se situací v regionech.

A evropské srovnání? Za dva roky stouply ceny pro spotřebitele v České republice o 3,2 %, což byl sedmý největší přírůstek v zemích EU  (graf 1). V Unii jako celku byla inflace za tu dobu (průměr 2015=100) o třetinu nižší než v ČR, když prakticky stejné zůstaly v evropských zemích za dva roky ceny v Itálii, Švýcarsku, na Islandu, v Rumunsku nebo Bulharsku. Co se samotné meziroční dynamiky cen pro spotřebitele týká, je v ČR patrné odpoutání se od unijního tempa počínaje druhou polovinou loňského roku s výraznou akcelerací v podzimních měsících (graf 2).

Právě meziroční porovnání růstu cen, kterého budeme svědky počínaje údaji za měsíc říjen a ve zbytku roku, ukáže zřejmě nižší inflaci. Srovnávací základna bude totiž relativně vysoká a zapůsobí pouze takto „technicky“ na optické oslabení růstu cen pro spotřebitele. K nižší inflaci může vést i očekávané zvýšení základních úrokových sazeb, k němuž přistoupí ČNB v nejbližší době (podle některých analytiků již dokonce na svém zasedání tento měsíc, téměř jistě pak v listopadu).

Naopak k růstu cen může motivovat stále velmi vysoká spotřeba domácností, která svou silou dokonce „přebíjí“ – samozřejmě relativně – i růst jejich disponibilních příjmů. To v důsledku vede ke snižování míry úspor, které je vidět v trendu již od poloviny roku 2015 (graf 3). Je potěšitelné, že růst ekonomiky ČR  je ve velké míře tažen předtím dlouhodobě tlumenou spotřebou domácností, ovšem do budoucna je třeba, aby „opratě“ převzaly investice. Jejich multiplikační efekty jsou pro ekonomický růst zásadní.

 

Graf 1: Přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP srpen 2017 při 2015=100; linie=průměr EU 28)

graf 1_prirustek harmonizovaneho indexu spotrebitelskych cen.png

Pramen: Eurostat

 

Graf 2: Vývoj spotřebitelských cen ČR, EU 28 a eurozóně (HICP, v % y/y)

graf 2_vyvoj spotrebitelskych cen CR, EU 28 a eurozone.png

Pramen: Eurostat

 

Graf 3: Míra úspor domácností v ČR (2012-2017 po čtvrtletích; v % hrubého disponibilního příjmu; trend podle klouzavého průměru)

graf 3_Mira uspor domacnosti v CR.png

Pramen: ČSÚ, vlastní propočt

Uložit

Zdroj: SOCR

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV