Ceny: Inflace nezmírnila. Na její růst tlačí nabídka i poptávka

Publikováno: 12. 6. 2017

Tlak ze strany dovozních cen a cen výrobců se přelévá i do cen na pultech obchodů. Mimoto silná poptávka českých domácností nenutí obchodníky zlevňovat anebo alespoň držet ceny na stejné úrovni. Spotřebitelé by se na brzkou změnu pozitivní spoléhat neměli.

Tempo růstu cen v České republice je rychlejší než v EU (graf 1) s patrnou výraznou akcelerací od podzimu loňského roku. Aktuálně, podle dat za měsíc květen, která dnes zveřejnil ČSÚ, inflace opět poskočila (+2,4 % y/y s +0,4 % m/m) po předchozím dubnovém zmírnění tempa (+2 % y/y, když meziměsíčně předtím ceny v ČR nezaznamenávaly žádný pohyb).

Co tedy stojí za květnovým relativně značným meziměsíčním pohybem, které ovlivnil i meziroční inflaci? Z pohledu jednotlivých položek spotřeby a rychlosti jejich dynamiky je to přetrvávající vliv elektronické evidence tržeb (EET). Ceny za stravovací a ubytovací služby totiž rostly meziročně nejvíce ze všech položek spotřebního koše (+5,7 %) a jejich tempo se ve srovnání s březnovou a dubnovou dynamikou ještě zvýšilo. Tento trend je v úhrnu za celé odvětví určen především zdražováním v restauracích a pohostinstvích, tedy v segmentu stravování (+6,3 y/y), jak bylo vidět již od zavedení EET. Naproti tomu ceny ubytovacích služeb se zvýšily podstatně méně (+2,3 % y/y) a jejich růst je pod průměrem úhrnné spotřebitelské inflace v ČR za měsíc květen.

Druhou nejsilnější položkou dynamizující růst spotřebitelské inflace byly v květnu potraviny a nealko nápoje (+4,5 % y/y), Avšak vzhledem k jejich trojnásobné váze ve spotřebním koši je jejich vliv na celkovou inflaci pochopitelně větší než u ještě rychleji rostoucích cen za ubytování a stravování. Že nelze očekávat jejich zvolnění jsme dedukovali už v rozboru květnového šetření ČSÚ o cenách vybraných potravin – pouze se posunuly potravinové položky, z těch zdražujících v předchozích měsících (hlavně mléčné výrobky) nově k obilovinám a masu. 

Vlivem mírnějšího tempa růstu cen pohonných hmot (+7,8 % y/y proti dubnovým +12,3 % y/y) se v úhrnu poněkud zmírnila celková dynamika cen v dopravě (+4,1% y/y proti +5,5 % v dubnu a +6,3 % v březnu). Přesto ale zůstala v měsíci květnu třetí nejrychleji rostoucí položkou spotřeby českých domácností (graf 2). Představuje  spolu s potravinami a náklady na bydlení nejvýznamnější „zásek“ do jejich výdajů. Zdražila voda, nájemné, elektřina i pevná paliva a meziroční pokles cen zemního plynu nemohl narůstající náklady na bydlení pozitivně ovlivnit – v květnu stouply meziročně o 1,7 %, tedy výrazně víc než v dubnu či březnu (shodně +0,9 % y/y) anebo únoru a lednu (shodně +0,8 % y/y). Tempo růstu cen bydlení a energií zrychluje už od poloviny loňského roku.

Nad průměrem květnové spotřebitelské inflace bylo ještě zdražení výdajů za zdraví (+3,3 %), které ovlivňují spotřební koš starších lidí více než je tomu u inflace za všechny sociální skupiny. I přesto však je nynější inflace v domácnostech starších lidí o něco mírnější (+2,1 % y/y) než v úhrnu spotřebitelská inflace v ekonomice (+2,4 % y/y). Roli zřejmě hraje skutečnost, že v ostatních domácnostech  roste vlivem příznivého vývoje příjmů spotřeba tzv. zbytných věcí, jejichž ceny se za daných okolností mohou zvyšovat rychleji.

Celkově se růst cen v České republice posunul v květnu opět nad inflační cíl České národní banky. Hra o nadcházející růst základních úrokových sazeb v ekonomice získává opět zřetelnější obrysy.

 

Graf 1: Změny harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v ČR, EU 28 a eurozóně (2015=100)

graf 1_zmeny harmonizovaneho indexu.png

Pramen: Eurostat

 

Graf 2: Spotřebitelská inflace v ČR (y/y v %, vybrané položky spotřeby)

graf 2_spotrebitelska inface v CR.png

Pramen: ČSÚ

Uložit

ODKAZY A ZPRÁVY

STRATEGIČTÍ PARTNEŘI

  • CSOB
  • PP
  • KMV